John Campbell, 5. vévoda z Argyllu

John Campbell, 5. vévoda z Argyllu (John Campbell, 5th Duke of Argyll, 5th Marquess of Kintyre and of Lorne, 5th Earl of Campbell and of Cowall, 1st Baron Sundridge) (172324. května 1806, Inveraray Castle, Skotsko) byl skotský šlechtic, britský generál a politik. Od mládí sloužil v armádě a zúčastnil se dynastických válek 18. století, souběžně byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny. V roce 1770 po otci zdědil titul vévody z Argyllu a ve vojsku nakonec dosáhl hodnosti polního maršála (1796).

John Campbell, 5. vévoda z Argyllu
Portrét od Thomase Gainsborougha z 18. století
Portrét od Thomase Gainsborougha z 18. století
Narozeníčerven 1723
Úmrtí24. května 1806 (ve věku 82 let)
Povolánívoják a politik
Nábož. vyznáníprotestantismus
Manžel(ka)Elizabeth Gunning (od 1759)
DětiJohn Campbell, 7th Duke of Argyll
George Campbell, 6th Duke of Argyll
Lady Charlotte Bury
Augusta Campbell
George John Campbell, Earl of Campbell
RodičeJohn Campbell a Mary Bellenden
RodClan Campbell
PříbuzníLady Caroline Campbell[1] a Lord Frederick Campbell[1] (sourozenci)
George Campbell, 8. vévoda z Argyllu, John Henry Glassel Campbell[2] a Emma Augusta Campbell[2] (vnoučata)
FunkceMember of the 11th Parliament of Great Britain
Member of the 10th Parliament of Great Britain
Member of the 9th Parliament of Great Britain
Member of the 12th Parliament of Great Britain
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Zámek Inveraray Castle, hlavní sídlo vévodů z Argyllu

Pocházel ze starobylého skotského clanu Campbellů, byl starším synem 4. vévody z Argyllu. Patřil k mladší linii vévodů z Argyllu, titul vévody zdědil jeho otec až v roce 1761 po vzdálenějším příbuzenstvu. Studoval v Londýně a již v roce 1739 vstoupil do armády v hodnosti podporučíka. Za války o rakouské dědictví bojoval v Nizozemí, později se ve Skotsku zúčastnil tažení proti poslednímu jakobitskému povstání (1745–1746), bojoval v bitvě u Falkirku a pod velením vévody z Cumberlandu v bitvě u Cullodenu. Mezitím rychle postupoval v hodnostech (kapitán 1741, major 1743, podplukovník 1745). Od roku 1749 sloužil v Irsku a v letech 1755–1759 byl v hodnosti plukovníka pobočníkem krále Jiřího II. V roce 1759 dosáhl hodnosti generálmajora.

Kromě vojenské kariéry od mládí zároveň zasedal v Dolní sněmovně. V letech 1744–1761 byl poslancem za město Glasgow, poté v letech 1765–1766 zastupoval v parlamentu přístav Dover, v politice patřil k whigům. Od roku 1761 jako otcův dědic užíval titulu markýz z Lorne a v roce 1766 byl s titulem britského barona Sundridge uveden do Sněmovny lordů. Po otci zdědil v roce 1770 titul vévody z Argyllu (ten platil pouze pro Skotsko). Mezitím nadále sloužil v armádě, od roku 1761 byl generálporučíkem a v letech 1767–1778 zastával funkci vrchního velitele ve Skotsku. V roce 1778 při odchodu z aktivní služby obdržel hodnost generála. Po otci převzal také čestnou funkci viceadmirála pro západní Skotsko (1770–1806) a v letech 1782–1806 byl velitelem skotských královských gard. V této době pobýval trvale na hlavním rodovém sídlu Inveraray Castle ve Skotsku, kde se věnoval zefektivňování zemědělství. V armádě nakonec dosáhl nejvyšší hodnosti polního maršála (1796). V letech 1794-1800 byl lordem-místodržitelem v hrabství Argyllshire.

Jeho manželkou byla od roku 1759 Elizabeth Gunning (1733–1790), dcera plukovníka Johna Gunninga a vdova po 6. vévodovi z Hamiltonu. Z jejich manželství pocházelo pět dětí, nejstarší syn George Campbell, hrabě z Campbellu (1763–1764), zemřel v dětském věku. Dědicem titulů se stal druhorozený syn George Campbell, 6. vévoda z Argyllu (1768–1839), který dvakrát zastával funkci lorda nejvyššího hofmistra Spojeného království. Zemřel bez potomstva a dalším nositelem rodových titulů byl nejmladší syn John Douglas Campbell, 7. vévoda z Argyllu (1777–1847). Dcera Charlotte (1775–1861) byla provdaná za kněze Edwarda Johna Buryho, proslula jako spisovatelka a autorka často citovaného deníku z dvorského prostředí první poloviny 19. století.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Kindred Britain.
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazyEditovat