Otevřít hlavní menu

Johann Umlauft (17. května 1807 Praha[1]1889 Vídeň[2][3]) byl rakouský novinář a politik německé národnosti původem z Čech, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, později poslanec Říšské rady a vídeňský komunální politik; představitel radikálně demokratického proudu německého liberalismu.

Johann Umlauft

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879
Stranická příslušnost
Členství německá liberální levice
Klub demokratů

Narození 17. května 1807
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1889
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Ve 30. letech 19. století působil v Praze jako obchodník s knihami. Byl tehdy aktivní ve veřejném a uměleckém životě. Byl redaktorem a hlavním přispěvatelem do časopisu Novelist, Zeitschrift für unterhaltende, moderne Lektüre. V této době zde otiskl na pokračování rozsáhlé pojednání o dějinách divadla v Praze. Zprostředkovával i kontakty s jazykově českou obrozeneckou tvorbou. Otiskl například překlad novely Točník, kterou napsal Václav Kliment Klicpera.[2] Psal také pro Wiener Theater-Zeitung.[3]

Během revolučního roku 1848 se pak zapojil do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Litoměřice. Uvádí se jako úředník.[4] Patřil ke sněmovní levici.[5] Řadil se mezi radikálně demokratické poslance sněmu.[6]

Do politiky se vrátil po obnovení ústavního sytému vlády počátkem 60. let 19. století. Už počátkem roku 1861 zaslal ministrovi policie žádost, aby umožnil na volební schůzi v VI. vídeňském obvodu účast i osobám bez volebního práva.[7] Od roku 1861 byl členem Vídeňské obecní rady.[3] V prvních přímých volbách roku 1873 stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Vídeň, IV. okres.[8] Uvádí se tehdy jako penzionovaný ministerský úředník, trvalým bytem ve Vídni.[9] Společně s poslanci jako Ferdinand Kronawetter či Johann Heinrich Steudel patřil mezi hlavní postavy demokratického, levicově liberálního proudu rakouskoněmecké politiky s centrem ve vídeňské komunální politice. Do volených funkcí vstupovali s deklaraci politiky coby občanského poslání, ale brzy se vyprofilovali jako profesionální politici.[7] Na Říšské radě tvořili malou tzv. Demokratickou frakci (organizovanou okolo vídeňské Demokratische Gesellschaft[6]), které se v 70. letech dočasně podařilo spojit ideály německého liberalismu a aspirace měšťanstva. Během několika let se ale voličská základna této skupiny začala rozpadat, protože živnostníci jako vlivná voličská skupina nesouhlasili se sociální rétorikou a vstřícností vůči dělnickému hnutí, kterou projevovali demokraté. Zatímco v roce 1873 měla Demokratische Gesellschaft cca 1400 členů, v roce 1876 již to bylo jen cca 200 osob.[6]

ReferenceEditovat

  1. Umlauft, Johann (1807) [online]. bildarchivaustria.at [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b Ferdinand B. Mikovec o obrozenskéŽm divadle [online]. divadlo.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13. (česky) 
  3. a b c Erlebte Revolution 1848/49: das Wiener Tagebuch des jüdischen Journalisten [online]. books.google.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (německy) 
  4. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  5. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky) 
  6. a b c BOYER, John W.: Political Radicalism in Late Imperial Vienna: Origins of the Christian ... [online]. books.google.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b JUDSON, Pieter, M.: Exclusive Revolutionaries: Liberal Politics, Social Experience, and National [online]. books.google.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=454