Otevřít hlavní menu

Jiří Zeman

český výtvarník a spisovatel
Další významy jsou uvedeny na stránce Jiří Zeman (rozcestník).

Jiří Zeman, celým jménem Jiří Antonín Michael Zeman (* 20. února 1949, Teplice) je český spisovatel (píšící též pod pseudonymem Alistair MacLean). Jeho otec R. V. Zeman byl herec, tenorista a režisér, matka Anna Magdalena Gravčaková-Zemanová byla malířka. Žije střídavě v Praze, Vídni, Římě, Berlíně a Paříži. Původně výtvarník, od roku 1989 se živí pouze jako spisovatel a dramatik. Je příbuzný se spisovateli Ivanem Olbrachtem (Kamil Zeman), Antalem Staškem (Antonín Zeman) a Adolfem Zemanem.

Jiří Zeman
Narození 20. února 1949 (70 let)
Teplice
Povolání spisovatel a výtvarník
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Do poloviny devadesátých let měl galerii ve Vídni a v Praze. Zároveň se živil příležitostnými pracemi. Poté se profesionálně věnoval literatuře.

Má čtyři děti: Barboru Harsovou Kovandovou, Daniela Srbu, Kateřinu Michajlovovou a Valentinu Zemanovou Tesařovou.

Expedice Přežití (Survival)Editovat

Každoročně spolupořádá expedice Přežití – Survival. Na těch se živí jen tím, co si nasbírá a uloví s minimem vybavení. Propagoval je v časopise Mladý svět od konce 80. let 20. století. V letech 1996–1999 redigoval v nakladatelství Ivo Železný v časopisu RODOKAPS seriál „Dokážeš Přežít?“ Jeho články o přežití si lze rovněž přečíst v časopisech Koktejl (č. 2/2003 či č. 6/2004) nebo 21. století. O Přežití měl další pořady v rozhlase a televizi. Pro uměleckou agenturu SKKS vytvořil třídílný komponovaný pořad „SOS Robinzon“.

DíloEditovat

Začínal jako básník. První verše a povídky mu vyšly v časopise Předvoj. Dobrodružné povídky mu tiskl časopis Tramp a četly se v relaci Pionýrská jitřenka Československého rozhlasu. Napsal přes čtyřicet knih a dvacet divadelních her pro dospělé, mládež a děti, z nichž většina měla premiéru a hraje se v zahraničí.

Věnuje se i turistické literatuře. Pro nakladatelství Akcent napsal tituly Praha a okolí, Krkonoše, Křivoklátsko, Český kras, Brdy, Lužické hory, České Středohoří, Polabí a Orlické hory. Pro totéž nakladatelství napsal vodácký průvodce po Berounce a jejich přítocích.

Knihy Hoj ty štědrý večere a Hody hody doprovody popisují, jak se slavily vánoční a velikonoční svátky ve Staré Praze. Praha – největší ostrov nevykopaných pokladů poukazuje na poklady, které byly v Praze ukryty nebo zakopány v době hrozícího nebezpečí. Všechny vyšly v nakladatelství Akcent.

Romány Melantrichová 13. – Go west (Otakar II-Michal Zítko 2000) a Melantrichová 13. – Výlet na Křivoklát (Chundela 2002) jsou označovány za kultivované porno. Novela o ztracené lásce a rozbitém manželství Srdce je poloviční prorok je autobiografická. Historický román o posledních dnech francouzského básníka Françoise Villona Nikdo nemůže plavat v sudu vyšel jako součást knihy Kavalíři lásky, meče, slova a noci (Michal Zítko 2002). Dvě knihy o předtuchách slavných a šest dílů brožovaných publikací Věřte Nevěřte vyšly v nakladatelství (2002).

Spolupracoval s časopisy Fantastická Fakta, Vědma, Magazín Fantastických Fakt apod., do kterých napsal řadu reportáží s lidmi, kteří se setkali s nějakými paranormálními jevy, nebo článků vztahujícím se k těmto tématům. Šéfredaktorem všech těchto časopisů byl Ing. Vladimír Mátl. Zároveň v těchto časopisech vycházely jeho seriály, jako byly třeba Tajemství Edwarda Kelleyho, nebo Upíři v Čelakovicích apod.

Napsal detektivky Vepřové na útěku, Kdo vyhraje, zdědí mrtvou bábu a Pršet začíná po kapkách Napsal také pohádkovou knihu Jak se Hásek s Krakonošem pohádali.

Když začal psát pro nakladatelství Ivo Železný dobrodružné romány, zvolil pseudonym Alistair MacLean, pod kterým vydal patnáct románů pro RODOKAPS, například Nikdy se nikomu neomlouvej (č. 189/1997), Nech se zabít u Shilohu (č. 219/1997), Chřestýš je trpělivý had (č. 232/1998), Jaguár rád maso syrové (č. 279/1999), Cesty slavných vedou k hrobům (č. 295/1999), Zastřelili anděla (č. 306/1999), Muž, který se bál tygra a Podzdravuj v pekle Hočimina (č. 322/1999).

Externí odkazyEditovat