Otevřít hlavní menu

Jiří Rozbořil (* 16. února 1962 Šternberk) je český politik, v letech 20122016 zastupitel a hejtman Olomouckého kraje (vedl rovněž Dopravní komisi Asociace krajů ČR), v letech 20062014 zastupitel města Olomouc (z toho v letech 20082010 radní města), člen ČSSD.

Ing. Jiří Rozbořil
Jiří Rozbořil (2014)
Jiří Rozbořil (2014)

4. hejtman Olomouckého kraje
Ve funkci:
19. listopadu 2012 – 8. listopadu 2016
Předchůdce Martin Tesařík
Nástupce Oto Košta

Zastupitel Olomouckého kraje
Ve funkci:
13. října 2012 – 13. října 2016

Zastupitel města Olomouc
(v letech 2008–2010 také radní města)
Ve funkci:
21. října 2006 – 16. října 2014
Stranická příslušnost
Členství ČSSD (od 1995)

Narození 16. února 1962 (57 let)
Šternberk
Československo Československo
Choť ženatý
Děti tři děti
Alma mater VŠ báňská v Ostravě
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Jiří Rozbořil vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Olomouci a Vysokou školu báňskou v Ostravě, fakultu strojní a elektrotechnickou. Od roku 1987 do roku 1992 působil jako vedoucí výroby v podniku Moravské železárny Olomouc. V letech 1998 až 2002 řídil expanzi obchodních domů Kaufland ČR. Od roku 2003 pracoval ve Fakultní nemocnici v Olomouci, kde nejprve zastával pozici vedoucího provozního odboru a poté funkci provozního náměstka ředitele nemocnice.[1]

Jiří Rozbořil je zároveň členem charitativní organizace LIONS, v rámci níž pomáhá především ohroženým a nemocným dětem a lidem, kteří se nacházejí v těžké životní situaci. Osobně rovněž finančně podporuje osoby s mentálním postižením. Je ženatý a má tři děti. Mezi jeho záliby patří cyklistika, kutilství a vaření.

Politické působeníEditovat

Jiří Rozbořil vstoupil do ČSSD v roce 1995. O tři roky později poprvé kandidoval do Zastupitelstva města Olomouce. Těsně nebyl zvolen, stejným výsledkem skončila i jeho kandidatura do Zastupitelstva Olomouckého kraje v roce 2004.

V dalších obecních volbách v roce 2006 již uspěl a byl zvolen členem Zastupitelstva města Olomouce (v letech 2008 až 2010 působil jako neuvolněný člen Rady města Olomouce). V roce 2010 mandát zastupitele obhájil (ČSSD pod jeho volebním vedením získala nejvíce hlasů, koalici však vytvořily strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). V roce 2012 v říjnových krajských volbách byl nejdříve zvolen členem Zastupitelstva Olomouckého kraje, 19. listopadu 2012 se pak stal v pořadí čtvrtým hejtmanem Olomouckého kraje.

V komunálních volbách v roce 2014 již nekandidoval, čímž mu skončil mandát zastupitele města Olomouce.[2]

Podezření z upláceníEditovat

Dne 15. října 2015[nenalezeno v uvedeném zdroji] byl Jiří Rozbořil obviněn z údajného uplácení,[3] stalo se tak po razii ÚOOZ (operace Vidkun), podle které měl Rozbořil uplácet příslušníky olomoucké policie a tamní expozitury GIBS. Rozbořil všechna obvinění odmítl, stejně jako výzvy k rezignaci na pozici hejtmana od premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, ministra vnitra Milana Chovance,[4] politického grémia i předsednictva ČSSD.[5] V krajských volbách v roce 2016 však již nekandidoval a jako hejtman tak v listopadu 2016 skončil.[6]

ReferenceEditovat

  1. Ing. Jiří Rozbořil, hejtman Olomouckého kraje [online]. Krajský úřad Olomouckého kraje [cit. 2013-03-30]. Dostupné online. 
  2. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Olomoucký kraj, Okres: Olomouc, Obec: Olomouc, Všechny kandidátní listiny [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-11-20]. Dostupné online. 
  3. Aféra Langergate: jen aby nebylo na konci trapné ticho. PressReader [online]. 2015-10-15 [cit. 2015-10-15]. Dostupné online. 
  4. Dva policejní šéfové a Langerův známý ve vazbě, hejtmana stíhají na svobodě. ČT24 [online]. 2015-10-15 [cit. 2015-10-15]. Dostupné online. 
  5. ČSSD nutí olomouckého hejtmana k rezignaci. On odmítá, cítí se nevinný. iDNES.cz [online]. 2015-10-24 [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. 
  6. Zastupitelé zvolili olomouckým hejtmanem lékaře Oto Koštu za ANO. Lidovky.cz [online]. 2016-11-08 [cit. 2016-11-08]. Dostupné online.