Jevgenija Kanajevová
Jevgenija Olegovna Kanajevová (rusky Евгения Олеговна Канаева, * 2. dubna 1990, Omsk) je ruská moderní gymnastka. Jako první žena v tomto sportu získala dvě zlaté olympijské medaile (na hrách v Pekingu v roce 2008 a o čtyři roky později na hrách v Londýně), je sedmnáctinásobná mistryně světa a mnohonásobná šampionka Evropy, mimo jiné trojnásobná vítězka mistrovství světa i mistrovství Evropy ve čtyřboji.
| Jevgenija Kanajevová | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 2. dubna 1990 (34 let) Omsk |
| Povolání | moderní gymnastka |
| Ocenění | Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy Řád přátelství |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Moderní gymnastika na LOH
| ||
| zlato | Peking 2008 | jednotlivkyně |
| zlato | Londýn 2012 | jednotlivkyně |
| Mistrovství světa v moderní gymnastice | ||
| zlato | Patras 2007 | družstva |
| zlato | Mie 2009 | čtyřboj |
| zlato | Mie 2009 | švihadlo |
| zlato | Mie 2009 | obruč |
| zlato | Mie 2009 | míč |
| zlato | Mie 2009 | stuha |
| zlato | Mie 2009 | družstva |
| zlato | Moskva 2010 | čtyřboj |
| zlato | Moskva 2010 | míč |
| zlato | Moskva 2010 | obruč |
| zlato | Moskva 2010 | družstva |
| stříbro | Moskva 2010 | švihadlo |
| zlato | Montpellier 2011 | čtyřboj |
| zlato | Montpellier 2011 | míč |
| zlato | Montpellier 2011 | obruč |
| zlato | Montpellier 2011 | kužele |
| zlato | Montpellier 2011 | stuha |
| zlato | Montpellier 2011 | družstva |
| Mistrovství Evropy v moderní gymnastice | ||
| zlato | Turín 2008 | čtyřboj |
| zlato | Brémy 2010 | čtyřboj |
| zlato | Nižnij Novgorod 2012 | čtyřboj |
Sportovní kariéra editovat
Do Pekingu (do roku 2008) editovat
Pochází z Omsku, kde se narodila i její slavná předchůdkyně Irina Čaščinová. Trenérka Čaščinové Věra Štěľbaumsová vychovala i Kanajevovou.[1] Její matka Světlana se rovněž na národní úrovni věnovala moderní gymnastice, otec Oleg byl zápasník v disciplíně řecko-římský zápas, stejně jako její bratr Jegor.
V seniorské ruské reprezentaci debutovala v roce 2007, kdy se stala mistryní světa v soutěži družstev a na mistrovství Evropy získala zlato se stuhou.
Pozici ruské jedničky si ale v konkurenci Sesinové a Kapranovové a při uvažovaném pokračování kariéry Kabajevové budovala zvolna.[2] Když se však naděje na návrat Kabajevové rozplynuly, rychle se prosadila na předolympijském mistrovství Evropy v roce 2008 v Turíně, kde vyhrála zlato ve víceboji před tehdejší mistryní světa Ukrajinkou Bessonovovou.[3] Na olympijských hrách v Pekingu byla suverénní a zvítězila s jasným náskokem více než tří bodů. Na konci roku ještě získala tři prvenství ve finálovém podniku světového poháru.
Na mistrovství Evropy v Baku v roce 2009 vyhrála všechna čtyři finále s náčiními, stejně suverénní byla i v září toho roku v japonském Mie, kde získala všech šest možných zlatých medailí na mistrovství světa.[4] Pětkrát vyhrála i na univerziádě v Bělehradě.[5]
Podruhé se stala absolutní mistryní Evropy v roce 2010 v Brémách, kde porazila o více než dva body krajanku Kondakovovou. Překvapením bylo, když na mistrovství světa v Moskvě chybovala v kvalifikaci se stuhou a nepostoupila vůbec do jejího finále a ve finálovém cvičení se švihadlem byla druhá za Kondakovovou. Dvě další finále ale vyhrála a suverénní byla opět v závěrečném čtyřboji.[6] Stala se první gymnastkou po patnácti letech, která získala absolutní titul mistryně světa na dvou po sobě následujících šampionátech.
Od Pekingu do Londýna (2009 až 2012) editovat
V roce 2009 získala Kanajevová opět všech pět zlatých medailí na mistrovství Evropy v Minsku, pětkrát byla první také na Světové letní univerziádě v Bělehradě a čtyři zlaté medaile získala na Světových hrách v Kao-siungu. V září pak proběhlo mistrovství světa v moderní gymnastice v japonském Mie. Kanajevová tam získala šest zlatých medailí (čtyřboj, družstva a všechna čtyři finále s náčiními) a překonala tím o jeden titul rekord Oksany Kostinové z roku 1992.[7] V roce 2010 se stala absolutní mistryní Evropy, obhájila absolutní titul na mistrovství světa v Moskvě a ve čtyřboji nebyla v průběhu roku ani jednou poražena.
V předolympijském roce 2011 získala opět všech šest zlatých medailí na mistrovství světa v Montpellieru, na mistrovství Evropy ale prohrála ve finále se stuhou s Běloruskou Čarkašynovou. Na závodech seriálu grand prix v Brně dosáhla jako první gymnastka absolutní známky 30 bodů podle nových pravidel.[8][9]
Na začátku roku 2012, i kvůli finišující přípravě nových sestav, prohrála s Kondakovovou první čtyřboj nové sezóny na grand prix v Moskvě, záhy ale znovu začala vládnout. Potřetí v kariéře se stala absolutní mistryní Evropy (na mistrovství Evropy v ruském Nižním Novgorodu).
Na olympijských hrách v Londýně překvapila, když pokazila kvalifikační sestavu s obručí a po prvním dnu kvalifikace byla až druhá za Dmitrijevovou.[10] Druhý den už ale zvládla spolehlivě a kvalifikaci vyhrála s náskokem 1,5 bodu.[11] Ve finále pak byla ještě suverénnější a o 2,4 bodu získala jako první žena v historii olympijské moderní gymnastiky druhou zlatou medaili.[12]
Konec kariéry editovat
Kanajevová oficiálně nevyhlásila konec kariéry, ale připustila, že už závodit nebude. Na tiskové konferenci Všeruské federace moderní gymnastiky v prosinci 2012 řekla: „Nejpravděpodobněji jsem kariéru skončila. Měla jsem na výběr pracovat jako otrok při tréninku, nebo to vyměnit za něco jiného.“[13] Po skončení grand prix v Moskvě v březnu 2013 nicméně prohlásila: „Mám problémy se zdravím, proto se teď léčím. Ale udělám vše, co na mně závisí, abych se vrátila. Chci se vrátit. Podívejte se na Jevgenije Pljuščenka. S umělou ploténkou v páteři chce na čtvrtou olympiádu. Já chci také.“[14]
Poté však založila rodinu.
Soukromý život editovat
8. června 2013 si Kanajevová vzala za muže hokejistu Igora Musatova.[15] V srpnu zveřejnila trenérka Kanajevové Irina Vinerová, že Kanajevová čeká potomka.[16]
Reference editovat
- ↑ Rhythmic : Review Individual final. FIG Beijing Olympic Games website [online]. 2008-08-23 [cit. 2010-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02. (anglicky)
- ↑ Athletes > Yevgenia Kanayeva > Bio [online]. NBC Olympics, [2008] [cit. 2010-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-19. (anglicky)
- ↑ Jevgenija Kanaeva stala čempionkoj Evropy v mnogobor'e. RIAN.ru [online]. [2008] [cit. 2010-10-15]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Kanajevová získala zlato aj vo viacboji. deník Šport [online]. 2009-09-11 [cit. 2010-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-12. (slovensky)
- ↑ Fenomén. Gymnastka Kanajevová získala na MS 6 zlatých. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-09-24. Dostupné online.
- ↑ Kanaeva wins third World Championship gold. Russia Today [online]. 2010-09-25 [cit. 2010-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kanajevová jako první moderní gymnastka vyhrála na MS šest titulů. Sport.cz [online]. 2009-09-11. Dostupné online.
- ↑ Kanajevová ovládla na Grand Prix i jednotlivá náčiní. Brněnský deník [online]. 2011-10-16. Dostupné online.
- ↑ Rekordsmenka [online]. Vserossijskaja feděracija chudožestvennoj gimnastiki, 2011-10-16. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Olympic rhythmic gymnastics: Russia's Daria Dmitrieva leads. BBC Sport [online]. 2012-08-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Olympic rhythmic gymnastics: Evgeniya Kanaeva tops qualifying. BBC Sport [online]. 2011-08-10. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ruska Kanajevová je první moderní gymnastkou, která obhájila zlato. Česká televize [online]. 2012-08-11. Dostupné online.
- ↑ Kanaeva 'Probably' Calls Time on Career. Sport.ru [online]. 2012-12-04. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Olimpijskaja čempionka Jevgenija Kanaeva: Sdělaju vsjo, čtoby vernuťsja. Sovetskij sport [online]. 2013-03-03 [cit. 2014-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02. (rusky)
- ↑ Jevgenija Kanajeva vyšla zamuž. All Sport News [online]. 2013-06-08. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Irina Viněr: «Tolko v konkurencii vozmožen vsplesk rezultatov». Baltinfo [online]. 2013-08-21. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy editovat
- Jevgenija Kanajevová v databázi Olympedia (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevgenija Kanajevová na Wikimedia Commons - oficiální video FIG o Kanajevové po MS 2009
