Otevřít hlavní menu

Jaroslav Svoboda (výtvarník)

český politik, podnikatel, sklář a vysokoškolský pedagog

Zasloužilý umělec Jaroslav Svoboda (* 9. února 1938 Sokoleč[1]) je český sklářský výtvarník a podnikatel, bývalý vysokoškolský pedagog, československý politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Prof. Jaroslav Svoboda

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1986 – 1990
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 9. února 1938
Sokoleč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Profese politik, výtvarník a pedagog
Ocenění Skleněná medaile Kraje Vysočina (2014)
zasloužilý umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Pochází z rodiny brusiče skla. Jeho otec pracoval pro sklárnu Inwald v Poděbradech. Jaroslav Svoboda studoval sklářskou školu v Železném Brodu. V letech 19661970 navíc studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po dobu několika let pracoval v brusírně uměleckých řemesel, zpočátku coby brusič, nakonec jako vedoucí brusičského ateliéru. Na podzim 1969 se stal ředitelem sklárny ve Škrdlovicích, jejíž produkci udržel na vysoké úrovni a proměnil ji na významné centrum uměleckého sklářského řemesla. Působil zde do roku 1987.[2][3][4]

Státní bezpečnost ho evidovala jako důvěrníka (krycí jméno SOKOL).[5] Koncem 80. let 20. století vedl ateliér skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Někteří jeho tehdejší studenti (například Michal Machat) ho hodnotili s odstupem let jako exponenta KSČ dosazeného na školu bez větší autority a respektu ze strany studujících. Z vedení ateliéru odešel po sametové revoluci, kdy čelil kritice stávkového výboru studentů.[6]

Ve volbách roku 1986 zasedl za KSČ do Sněmovny lidu (volební obvod č. 108 - Žďár nad Sázavou, Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do počátku roku 1990, kdy rezignoval na mandát v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[7][8]

V roce 1990 založil vlastní sklárnu v Karlově u Žďáru nad Sázavou, když koupil objekt bývalé vesnické prodejny a přebudoval ho na sklářskou dílnu (Sklářská huť AGS Jaroslav Svoboda).[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Jaroslav Svoboda [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Jaroslav Svoboda - ředitel [online]. cs-sklo.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. Jaroslav Svoboda [online]. ags-svoboda.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online. 
  5. ŠPIONÁŽNÍ, KONTRAŠPIONÁŽNÍ A JINÁ ELITA ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY [online]. cibulka.com [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. Uzavření světla se stalo východiskem vzniklé situace. Rozhovor s ak. mal. Michalem Machatem [online]. glassrevue.com [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  8. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. (česky) 

Externí odkazyEditovat