Jaroslav Kovář (atlet)

československý výškař

Jaroslav Kovář (* 12. května 1934, Praha - 14. února 2015, Praha) byl československý atlet, jenž v roce 1954 získal bronzovou medaili na evropském šampionátu v Bernu a dvojnásobný akademický mistr světa ve skoku do výšky. Dnes dlouholetý trenér, v současnosti mj. reprezentantek Ivy Strakové a Oldřišky Marešové.

Jaroslav Kovář
Osobní informace
Narození12. května 1934
Praha
Úmrtí14. února 2015 (ve věku 80 let)
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na ME1
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v atletice
bronz ME 1954 skok do výšky
Mistrovství ČSSR v atletice
stříbro MČSR 1953 skok do výšky
zlato MČSR 1955 skok do výšky
zlato MČSR 1956 skok do výšky
zlato MČSR 1957 skok do výšky
bronz MČSSR 1960 skok do výšky
Akademické mistrovství světa
stříbro AMS 1953 skok do výšky
zlato AMS 1954 skok do výšky
zlato AMS 1955 skok do výšky

Sportovní kariéra editovat

Začátky editovat

Se sportem začínal nejprve s hokejem, gymnastikou a stolním tenisem. S atletikou začal v oddíle LASS Sokol Spořilov, v sedmnácti letech přestoupil do atletického klubu Sparty Praha, kde zůstal do roku 1953. V letech 19541957 byl členem ÚDA a Dukly Praha.

V 50. letech byl velice rozšířen styl nazvaný sweeney a Jaroslav Kovář jím velmi brzy dokázal skočit 185 cm, což tehdy znamenalo československý dorostenecký rekord. Ve Spartě začal trénovat pod Karlem Špilarem a naučil se další výškařský styl, tzv. straddle a vylepšil si osobní maximum.[1] Později začal skákat i tzv. horinem. Tímto stylem překonal laťku ve výšce 191 cm.

V září roku 1953 dokázal jako první československý dorostenec pokořit rovné dva metry, přičemž seniorský rekord byl tehdy jen o jeden centimetr výše. V témže roce získal stříbrnou medaili na akademickém mistrovství světa v Bukurešti. Tato atletická soutěž se konala v letech 19471962.[2]

Mistrovství Evropy editovat

O rok později vybojoval bronzovou medaili na pátém ročníku ME v atletice ve švýcarském Bernu, kde překonal 196 cm.[3] O stupínek výše zde byl další československý výškař Jiří Lanský, který překonal 198 cm a mistrem Evropy se stal Švéd Bengt Nilsson, ten skočil 202 cm.[4]

Ostatní úspěchy editovat

V roce 1954 se stal i akademickým mistrem světa v Budapešti, šampionát ale tehdy nebyl oficiální. V roce 1955 se konal ve Varšavě další ročník, i zde získal Kovář zlatou medaili, když skočil 199 cm. V témže roce mu patřilo ve světových tabulkách nejlepších výkonů páté místo.[5] V letech 1954 – 57 se přetahoval o československý rekord s Jiřím Lanským. Kovář jeho hodnotu posunul celkem třikrát (1954 – 202 cm, 1955 – 204 a 205 cm). V letech 19531959 reprezentoval v patnácti mezinárodních utkáních. Jeho osobním maximem z roku 1957 je výška 206 cm. Od roku 1958 byl znovu členem Sparty Praha, kde zůstal až do roku 1963. V závěru své atletické kariéry hájil barvy LIAZ Jablonce nad Nisou (19651967).

Trenérská činnost editovat

Po ukončení studií na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze se stal profesionálním trenérem. Pod jeho vedením vylepšovali českoslovenští výškaři tehdejší domácí rekordy mj. Jaroslav Alexa, Rudolf Baudis Josef Hrabal, Jindřich Vondra či Ján Zvara. Trénoval také výškařky Jaroslavu Valentovou, Alenu Proskovou a Věru Bradáčovou. Později pod jeho vedením uspěli rovněž Zuzana Hlavoňová, Tomáš Janků, Svatoslav Ton, Iva Straková a Oldřiška Marešová.

V letech 19691970 člen předsednictva atletického ústředí.

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

  • Kdo byl kdo v české atletice - Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 89
  • Atletika - Česká atletika s.r.o., ISSN 0323-1364, str. 19