Jaroslav Janda
Jaroslav Janda (1. ledna 1884 Vysoký Újezd[1] – 24. září 1969) byl český legionář, autor unikátního deníku Moje vzpomínky na světovou válku 1914–1918, kde zábavně a zvídavě líčí svoje vlastní zážitky ze světového válečného konfliktu. I před vypuknutím 1. světové války však strávil na vojně mnoho let, a "oslavil" tam devatery Vánoce.
| Jaroslav Janda | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. ledna 1884 Vysoký Újezd  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. září 1969 (ve věku 85 let) |
| Povolání | voják, autor autobiografie, spisovatel a legionář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
V aktivu byl skoro čtyři roky v letech 1905–1908, kdy mu vojnu prodloužil císař pán jako následek anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem.[2] Potom dalších téměř 5 let strávil v 1. světové válce.
V databázi legionářů Vojenského historického ústavu je veden jako četař 11. zdravotního oddílu – byl tzv. "sanitérákem" a měl za úkol starat se o zraněné. Jako rakousko-uherský voják byl odvelen na srbskou frontu a byl zajat po dobytí Valjeva srbskou armádou v prosinci 1914. V následujícím roce 1915 absolvoval v období října až prosince strašlivou zajateckou anabázi ze Srbska přes Albánii až na mořské pobřeží do tehdejší Porty Valony (Vlora), cestu lodí na Asinaru a pobyt ve zdejším zajateckém táboře a poté cestu do Francie a pobyt v několika tamějších táborech.
Do sboru českých dobrovolníků legionářů vstoupil ještě před jeho oficiálním povolením podáním žádosti 4. 10. 1917 v táboře v Carpentras, od 12. března 1918 byl ve výcviku, poté přesunut na frontu, účastnil se bojů u Vouziers a Terronu. Část výcviku absolvoval jako vojín u 21. pěšího pluku, poté byl přeřazen k 22. pěšímu pluku, kde sloužil u 2. praporu.[3] Zažil tak i zákopovou válku na západní frontě, či útok Yperitem.
Demobilizován byl 10. května 1919. Vrátil se ke svému občanskému povolání v Planografii v Krakovské ulici na Novém Městě v Praze, zásahů legií na obranu mladé republiky v roce 1919 se již neúčastnil.
Deníková próza editovat
V průběhu zajetí si Jaroslav Janda vedl podrobné deníkové zápisky s uvedením dat a podrobným časovým popisem pochodu zajatců přes Albánii do přístavu Vlora. Ty se mu však v době jeho působení na frontě ve Francii ztratily. V roce 1934 dostal darem dva prázdné vázané sešity, vrátil se tedy k myšlence své zážitky popsat a 1. listopadu téhož roku se dal do práce. Paměť již mohla tehdy padesátiletého muže trochu šálit, zdůrazňoval však, že přes možné drobné nepřesnosti v uváděných datech jednotlivých událostí bude psát jen o tom, co skutečně prožil. Zápisky dokončil po dvou měsících práce na Silvestra téhož roku. Ač původem z vesnice – Vysokého Újezdu u Prahy, s pouze základním vzděláním a vykonávajícím dělnickou profesi (byl dělníkem a později vedoucím zásobování v planografii na Novém Městě v Praze), byl Jaroslav Janda vzorem a prototypem samouka. Zkušeností ze života v různých evropských zemích využíval k vlastnímu vzdělávání se, ke srovnávání poměrů u nás doma a v cizině. Často byl inspirován tím, jak se žije v cizině, ale viděl i nesporná pozitiva českého života a necítil se osobně ani jako příslušník českého národa v tomto srovnání nijak zaostale.
Deník je ke stažení na webu www.legionarjaroslavjanda.cz, kde je k nalezení i spoustu doplňujících materiálů, fotek nebo slovník pojmů.[4] O společné práci na redakci deníku, přípravě webu a zážitcích Jaroslava Jandy hovořila 8. června 2014 v Českém rozhlase Radiožurnálu jeho pravnučka Anna Sálová.[5] Přepis rozhovoru pak vyšel i v rekordním čase v publikaci 100 statečných.[6] Pasáže a fotografie z deníku Jaroslava Jandy si můžete prohlédnout i v nové publikaci nakladatelství Argo Přišel befel do císaře pána.[1]
Deníky současníků editovat
Paměti dvou vojáků popisují obdobnou válečnou zkušenost, tj. pobyt a boje na srbské frontě, přechod přes albánská pohoří, převoz na Asinaru a pobyt v zajateckých táborech ve Francii. Jedná se o:
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Tachlovice
- ↑ VHÚ-VHA archivuje kmenový list vojáka J. Jandy „Haupt-Grundbuchblatt“ založený při odvodu v r. 1905, přiděleno číslo vojenské knížky O - 2037
- ↑ průkaz č. 73662 vystaven a pod č. j. 14567/32-E3, pod č.j. 11022/19 demobilizační záznam vyhotovený Čs. doplňovacím velitelstvím v Berouně, kde je J. Janda demobilizován jako střelec 2. kulometné roty 22. pluku československé legie, držitel revoluční medaile, občanským povoláním světlotiskař.
- ↑ http://www.legionarjaroslavjanda.cz
- ↑ https://www.youtube.com/watch?v=0Tt_h9ftmfI
- ↑ http://www.rozhlas.cz/zpravy/literatura/_zprava/kniha-100-statecnych-je-v-prodeji-maraton-rozhovoru-vysel-v-rekordnim-case--1360524
- ↑ http://www.krecovickelisty.cz/categorie9/valecne-zapisky
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Janda
- Jaroslav Janda v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
