Otevřít hlavní menu

James Broun-Ramsay, 1. markýz z Dalhousie

britský státník

James Broun-Ramsay, 1. markýz z Dalhousie (James Andrew Broun-Ramsay, 1st Marquess of Dalhousie, 10th Earl of Dalhousie, 2nd Baron Dalhousie, 10th Baron Ramsay of Keringtoun) (22. dubna 1812, Dalhousie Castle, Skotsko19. prosince 1860, Dalhousie Castle, Skotsko) byl britský státník ze starobylé skotské šlechty. Byl britským ministrem obchodu a generálním guvernérem v Indii, v roce 1849 získal titul markýze.

James Broun-Ramsay, 1. markýz z Dalhousie
Marquis of Dalhousie.jpg
Narození 22. dubna 1812
Střední Lothian
Úmrtí 19. prosince 1860 (ve věku 48 let)
Střední Lothian
Místo pohřbení Střední Lothian
Alma mater Christ Church
Harrow School
Politická strana Konzervativní strana
Funkce Člen 13. parlamentu Spojeného království (1837–1838)
Prezident obchodní komory (1845–1846)
generální guvernér Indie (1848–1856)
Člen britského Privy Council
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

Pocházel ze starobylého skotského rodu, jehož sídlem byl osm století hrad Dalhousie Castle v hrabství Midlothian, od roku 1633 náležel rodině titul hraběte z Dalhousie. James byl synem generála a kanadského generálního guvernéra 9. hraběte z Dalhousie, po matce Christian Brown (respektive Broun) (1786–1839) přijal jméno Broun-Ramsay. Dětství strávil s otcem v Kanadě, studoval v Harrow a v Oxfordu, poté cestoval po Evropě, v letech 1837–1838 byl členem Dolní sněmovny (do parlamentu neúspěšně kandidoval již v roce 1835 za Edinburgh. V roce 1838 po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů (v Horní sněmovně zasedal jako baron Dalhousie, protože hraběcí titul platil jen pro Skotsko). V obou sněmovnách se brzy prosadil jako odborník na problematiku obchodu a na doporučení vévody Wellingtona se brzy dostal k vysokým úřadům. V roce 1843 byl jmenován členem Tajné rady a do vlády vstoupil jako viceprezident úřadu pro obchod (1843–1845), v letech 1845–1846 byl prezidentem obchodního úřadu (ministrem obchodu).

V letech 1848-1856 byl generálním guvernérem v Indii[1], kde vynikl jako organizátor státní správy a budovatel komunikací. Proti vůli indických knížat došlo k rozšíření britských držav o Paňdžáb, vedl také druhou válku s Barmou obecně jeho politika částečně vedla k velkému indickému povstání v roce 1857. Indii opustil v březnu 1856, po návratu do Anglie na veřejnou činnost víceméně rezignoval, i když nadále zastával řadu čestných postů. Byl lordem strážcem soukromé pečeti a správcem korunních klenotů ve Skotsku (1841-1860), lordem strážcem pěti přístavů (1853-1860) a guvernérem Bank of Scotland (1851-1860). V roce 1849 získal titul markýze, téhož roku obdržel Řád bodláku.

RodinaEditovat

 
Dalhousie Castle ve Skotsku, hlavní sídlo rodu Ramsay

Manželství se Susan Hay (1815-1853), dcerou maršála 8. markýze z Tweeddale, zůstalo bez mužského potomstva, měli jen dvě dcery. Susan (1837–1898) se provdala za politika Roberta Bourke (1827–1903), jehož starší bratr Richard Bourke, 6. hrabě z Mayo byl také generálním guvernérem v Indii. Mladší dcera Edith (1839-1891) byla manželkou Sira Jamese Fergussona (1832–1907), guvernéra na Novém Zélandu a v Madrasu. Titul markýze zanikl Jamesovým úmrtím, titul hrabat z Dalhousie zdědil bratranec Fox Maule-Ramsay, 11. hrabě z Dalhousie (1801–1874), ministr války.

OdkazyEditovat