Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

československý film

Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách je česká filmová komedie režiséra Václava Vorlíčka z roku 1974, která měla premiéru 1. března 1975. Scénář napsali Petr Markov a Miloš Macourek spolu s Václavem Vorlíčkem. Píseň Znala panna pána s textem Petra Markova ve filmu zazpívali Valérie Čižmárová, Helena Vondráčková a Václav Neckář.

Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách
Původní názevJak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách
Země původuČeskoslovensko
Jazykčeština
Délka96 minut
ŽánrKomedie
NámětPetr Markov
ScénářPetr Markov
Miloš Macourek
Václav Vorlíček
RežieVáclav Vorlíček
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleLibuše Šafránková
Jaromír Hanzlík
Miloš Kopecký
František Filipovský
Vladimír Menšík
Zdeněk Řehoř
Míla Myslíková
Vlastimil Hašek
Milena Steinmasslová
Čestmír Řanda
Stella Zázvorková
Oldřich Velen
Eva Trejtnarová
Gabriela Wilhelmová
ProdukceFilmové studio Barrandov
HudbaVítězslav Hádl
KameraVladimír Novotný
StřihMiroslav Hájek
Výroba a distribuce
Premiéra1. března 1975
DistribuceÚstřední půjčovna filmů
Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách na FPČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj editovat

V Praze ve vlhkém domě na břehu Vltavy žije posledních sedm českých vodníků. Rodině hlavního vodníka Wassermanna podléhají sloužící Vodičkovi, bratři Bertík, Karel, Alois a jeho dcera Jana. Wassermannovi mají dceru Polly, která je líná, zajímá ji jen zábava a krade rodinné hrnečky (cenná věc vodníků), prodává je do Antikvy a krádeže svádí na Vodičkovy. Úřady za mimořádné pracovní nasazení Aloise Vodičky (při vyprošťování havarovaného autobusu z vody se potápěl v omylem neuzavřeném skafandru) přidělí rodině nový byt I. kategorie s ústředním topením a zároveň chtějí jejich dosavadní dům u vody zbourat. Pan Wassermann přikáže sloužícím, aby utopili dr. Mráčka, který o asanaci domu rozhoduje. Vodičkovi se nejprve snaží nějak se s dr. Mráčkem dohodnout, na pomoc si vezmou i hrneček s duší právníka Jahody, kterému slíbí, že ho pustí. Chvíli se jim to i s panem Jahodou daří, ale při průvanu v kanceláři se hrneček rozbije a duše je volná. První pokus o jeho utopení nevědomky zhatí Aloisova dcera Jana, která utopenému právníkovi poskytne první pomoc a také se do sebe zamilují.

Pan Wasserman odjede na mezinárodní vodnický kongres do Hamburku, kde je kritizován za nedostatečné výsledky českého vodnictva. Mezinárodní vodnické ústředí proto vyšle do Prahy dva mladé vodníky Thomase a Rolfa, aby zajistili další vodnické potomstvo, a tak se zvýšil počet vodníků v Čechách. Nešťastnou náhodou se však z obou stanou obyčejní lidé. Jeden po zranění dostane transfúzí lidskou krev, druhý si splete Janu Vodičkovou s jinou dívkou, pomiluje se s ní, čímž nevědomky ztratí vodnickou nesmrtelnost a potom se utopí. Karel Vodička je zamilován do zdravotní sestry Růženky, a proto se chce stát člověkem. V nemocnici si vyprosí krevní transfúzi a spolu s bratry Aloisem a Bertíkem se v době, kdy je pan Wassermann v zahraničí, vzepřou jeho ženě Matyldě. Vezmou jí kouzelnou hůlku a ji samotnou promění v balení mouky. Mouku odnese jejich pes na ulici, kde ji najde doc. Mráčková, matka dr. Mráčka, která z mouky upeče bublaninu. Doc. Mráčková chce bublaninu podávat jako dezert při představení svého výzkumu svým kolegům z ústavu. Za pomoci hrnečku, kde je zesnulý profesor Ikebara, se ji podařilo obnovit jeho práci a vytvořit sérum, které mění člověka v rybu. Bublaninu i sáček od mouky se vodníkům podaří získat zpět.

Když dr. Mráček jde spolu s kamarádem Honzou navštívit rodinu Jany, pan Wassermann, který se právě vrátil z kongresu, je omylem pokládá za vodníky vyslané ze zahraničí. Jindřich je navíc pod vlivem séra, které ho mění nečekaně na rybu. Jinak ale neprojevuje další vodnické schopnosti (zůstat suchý pod vodou), což pana Wassermana trochu mate, ale přejde to. Pozve Jindřicha i jeho kamaráda Honzu (doktora v nemocnici) na oslavu narozenin Polly. Při jídle Polly nedopatřením sní kousek krvavé tlačenky, která spadla Bertíkovi při pečení do dortu, a ztratí nadpřirozené vodnické schopnosti. Při této příležitosti pan Wassermann zjistí, že jeho návštěvníci ve skutečnosti nejsou vodníci, a dr. Mráčka nechá svými zbývajícími sloužícími konečně utopit. Jana se však zmocní hrníčku s duší utopeného a v márnici ji vrátí zpátky do jeho těla. Potom se spolu pomilují, čímž Jana přestane být vodníkem. Když to zjistí pan Wassermann, chce po Aloisovi a Bertíkovi, aby oba dva smrtelníky utopili. Spolu s bratrem Karlem se mu však vzepřou a zničí kouzelnou hůlku, pomocí které pan Wassermann mohl čarovat, a tak mít nad jinými vodníky moc. Před tím ale ještě promění zpět Matyldu Wassermannovou, z níž se však po vykynutí buchty stala obří žena. Alois a Bertík se po konzumaci krvavé tlačenky také stanou lidmi. Pan Wassermann se musí začít živit prací, přičemž bez kouzelné hůlky se má co ohánět, aby svoji velkou ženu uživil. Po nějaké době jedou ostatní na parníku. Jana a Jindřich mají malou holčičku, Karel si vzal Růženku, Bertík si rozumí s doc. Mráčkovou a spolu s Aloisem všichni se smíchem sledují, jak pan Wassermann pracuje.

Obsazení editovat

Libuše Šafránková Jana Vodičková
Jaromír Hanzlík dr. Jindřich Mráček
František Filipovský Bertík
Vladimír Menšík Karel
Zdeněk Řehoř Alois
Miloš Kopecký Wassermann
Eva Hudečková Polly Wassermannová
Míla Myslíková Matylda Wassermannová
Čestmír Řanda Albert Bach
Stella Zázvorková doc. Mráčková
Vlastimil Hašek Honza
Jiří Hrzán Thomas
Miroslav Masopust Rolf
Gabriela Wilhelmová Růženka
Milena Steinmasslová Krista
Lucie Žulová Vlaďka
Jiří Lír Křeček
Lubomír Kostelka recepční
Bedřich Prokoš předseda kongresu vodníků
Oldřich Velen náměstek ONV
Mirko Musil technik
Karel Augusta prodavač v bufetu
Raoul Schránil starožitník
Valérie Čižmárová vodnická zpěvačka

Zajímavosti editovat

Do role Aloise byl původně obsazen Jan Libíček, který při natáčení jedné ze scén zemřel. Místo něj se ve filmu objevil Zdeněk Řehoř.

Externí odkazy editovat