Wikipedie

Jadwiga Golczová

polská fotografka

Jadwiga Golczová (nepřechýleně Jadwiga Golcz; 1866 v Gradówě – 1936 ve Varšavě)[1] byla polská fotografka, zakládající členka Varšavské fotografické společnosti.[2][1][3]

Jadwiga Golczová
Narození1866
Gradowo
Úmrtí1936 (ve věku 69–70 let)
Varšava
Povolánífotografka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jadwiga Golczová: Fotografie paláce Tarnowski ze strany ul. Krakowskie Przedmieście, Wędrowiec, 1898

Životopis editovat

Pocházela z bohaté statkářské rodiny, která se usadila v Kujavsku.[3] Zpočátku studovala na škole Jadwigy Sikorské a poté navštěvovala kurzy grafiky a malby v ateliéru Wojciecha Gersona.[3] Poté se začala zajímat o uměleckou fotografii a odjela studovat do Vídně a Paříže[4], kde se naučila fotografické techniky.[1] Po návratu se seznámila s Franciszkem Ejsmontem, na jehož přemluvu koupila dům v Milanówku. Začínala s pořizováním portrétů v exteriéru.[4][5] a dokumentovala umělecká díla.[4] V polovině 90. let 20. století 19. století spolu se Stanisławem Szalayem koupila ateliér od Edwarda Troczewského, který se nachází ve Varšavě na ul. Erewańska 3 [6], a poté v hotelu Bristol.[4] Rychle se stalo módním fotografickým studiem, jehož služeb využívali mj. Bolesław Prus nebo klavírista Ignacy Jan Paderewski.[5] Pořídila také mimo jiné portréty Henryka Sienkiewicze,[7] Ferdynanda Ruszczyce[8] nebo Henryka Siemiradzkiho.[9] Kromě fotografických služeb provozovala Jadwiga Golczová prodejnu se značkovým fotografickým vybavením. V ateliéru zaměstnávala polské ženy.[5] V roce 1899 byl v Polsku představen a testován první fotoaparát pro pořizování barevných fotografií. Kinematografy byly také brzy uvedeny do prodeje. V roce 1899 Golczová společně se Szalayem podílela na vytvoření prvních distribučních sítí zahraničních filmů ve Varšavě a Lodži.[10] O dva roky později Golczová uspořádal první výstavu filmového a filmového vybavení ve Varšavě.[10]

Kromě portrétních fotografií se věnovala i novinářské fotografii, její fotografie byly publikovány ve Wędrowiec a Tygodnik Ilustrowany.[5][11] Dokumentovala život varšavské elity.[1] V těchto novinách v roce 1900 vyhlásila první fotografickou soutěž, jejíž vítězové získávali hodnotné ceny.[4] V roce 1898 začala vydávat vlastní časopis věnovaný fotografii, nazvaný Światło.[1][4][3] V roce 1907[3] se rozhodla spolu s Fr. Włodzimierzem Kirchnerem založit první fotografickou školu, kde také zaměstnávala především ženy.[4][1] Období rozkvětu skončilo v roce 1910, iniciativa spotřebovala veškerý její majetek a po dvou letech skončila v konkurzu. Jadwiga Golczová se kromě finančních problémů nervově zhroutila a stáhla se z veřejného života.[1]

Zemřela v roce 1936 v úplném zapomnění.[12][4][3]

Sbírky editovat

Fotografie pořízené Jadwigou Golczovou lze nalézt ve sbírkách Národního muzea ve Varšavě,[13] Národní knihovny Polska,[14] Muzea ve Varšavě[15] a Muzea umění v Lodži.[16]

Galerie editovat

  •  
    Stefan Buszczyński se svou snachou Jadwigou a vnukem Stefanem
  •  
    Ferdynand Ruszczyc (1870-1936)
  •  
    Franciszek Żmurko: Bachantka, foto: Jadwiga Golczová
  •  
    Franciszek Żmurko: Wieczorem, foto: Jadwiga Golczová
  •  
    Krushelnytska - Valentine, foto: Jadwiga Golczová
  •  
    Women's study. malba: Franciszek Żmurko, foto: Jadwiga Golczová, 1905
  •  
    Władysław Rabski (1865-1925)
  •  
    Zofia Stankiewicz
  •  
    Stanisław Masłowski
  •  
    Stefan Szyller
  •  
    Henryk Siemiradzki
  •  
    Budynek Zachęty Przedsionek w nowym pałacu
  •  
    Filharmonia - Muzyka klasyczna, grupa Lewandowskiego - Mozart i Beethoven, Wł. Mazura
  •  
    Gmach Towarzystwa Zachęty Sztuk Pięknych w Warszawie
  •  
    Pohřeb Henryka Siemiradzkiego
  •  
    Pohřeb Jana Pankiewicza na Divadelním náměstí ve Varšavě

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jadwiga Golcz na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g BOREK, Katarzyna. Nie miałyśmy szczęśliwej gwiazdy, zapaliłyśmy własną. Herstorie warszawskie. Warsaw: Muzeum Warszawy, 2022. Dostupné online. Kapitola Jadwiga Irena Golcz. (polsky) 
  2. ↑ Wacław Żdżarski, Historia fotografii warszawskiej, str. 85-89, Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1974
  3. ↑ a b c d e f Jadwiga Irena Golcz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h Fotografowie - Galeria Fotografii Towarzystwa Opieki nad Zabytkami Przeszłości w zbiorach IS PAN [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Świat w obiektywie kobiet [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ Jadwiga Golcz w Leksykonie fotografów
  7. ↑ Henryk Sienkiewicz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Portret Ferdynanda Ruszczyca (1870-1936), malarza [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (polsky) 
  9. ↑ Portret Henryka Siemiradzkiego (1843-1902) z dedykacją malarza dla Ignacego Jana Paderewskiego pisaną w Rzymie 28 lutego 1901 r. [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (polsky) 
  10. ↑ a b SKAFF, Sheila. The Law of the Looking Glass: Cinema in Poland, 1896-1939. [s.l.]: Ohio University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-8214-1784-3. S. 29. (anglicky) 
  11. ↑ Magdalena Zaliwska "Świat w obiektywie kobiet" Polskie Radio 16 lwietnia 2008
  12. ↑ Ewelina Bartosik "Jadwiga Golcz. Altelier w Hotelu Bristol" Mapa Kultury 1 lipca 2011
  13. ↑ Muzeum Narodowe w Warszawie - Zbiory Cyfrowe [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (polsky) 
  14. ↑ Golcz, Jadwiga [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kolekcje - Muzeum Warszawy [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (polsky) 
  16. ↑ Jadwiga Golcz [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (polsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jadwiga_Golczová&oldid=23857010“