Wikipedie

Jaderná elektrárna Chaj-jang

Jaderná elektrárna Chaj-jang (čínsky znaky tradiční 海陽核電廠) je provozní jaderná elektrárna v Číně. Nachází se poblíž města Chaj-jang v provincii Šan-tung. Dva provozní reaktory elektrárny mají celkový hrubý výkon 2500 MW, dva jsou ve výstavbě, dva jsou ve fázi plánování a výstavba dalších dvou je v rezervě.

Jaderná elektrárna Chaj-jang
Chybí zde svobodný obrázek
StátČínaČína Čína
UmístěníChaj-jang, Šan-tung
Stavv provozu
Začátek výstavby24. září 2009
Zprovoznění22. října 2018
VlastníkState Power Investment Corporation
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu2 × 1250 MW
Reaktory ve výstavbě2 × 1253 MW
Plánované reaktory4 × 1253 MW
Typ reaktorůAP1000
CAP1000
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon2 340 MW
Výkon po dokončení10 018 MW
Souřadnice36°42′30″ s. š., 121°23′0″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a technické informace editovat

Počátky editovat

V roce 1994 začaly práce na studii proveditelnosti výstavby jaderné elektrárny v provincii Šan-tung. Uvažovalo se o čtyřech reaktorech o výkonu 1000 MW, kterých mělo být dosaženo ve dvou fázích výstavby. Stavba měla začít v roce 1998, takže bloky měly být v provozu do roku 2004.[1]

Dne 30. srpna 1997 se Šan-tungská plánovací komise rozhodla postavit elektrárnu v Chaj-jangu. Projekt měl být financován státem s finanční podporou z provincie Šan-tung. Určitou částkou na financování elektrárny by se měla podílet i China Nuclear Industry Corporation. Nabídky od společností měly začít přicházet, jakmile budou práce schváleny na státní úrovni. Podíl čínských firem na projektu měl být minimálně 40 až 50 %.[2] Projekt se však o několik let zpozdil. Realizace projektu měla proběhnout v rámci desátého pětiletého plánu (2001 až 2005).[3]

30. března 2007 byl projekt změněn v prospěch výstavby reaktorů AP1000 od amerického dodavatele Westinghouse. Každý reaktor AP1000 disponuje hrubým výkonem přibližně 1250 MW. Očekávaná doba výstavby každého z nich je přibližně 5 let. Reaktory AP1000 jsou tlakovodní koncepce.[4]

První fáze editovat

První dva reaktory měly být původně realizovány v rámci jedenáctého pětiletého plánu (2006 až 2010).[5] V dubnu 2007 společnost Westinghouse uvedla na seznam účastníků jihokorejského výrobce strojů Doosan Heavy Industries pro dodávku tlakových nádob reaktoru.[6] V červenci 2010 byla uzavřena smlouva na výstavbu bloků mezi Shaw Group, Westinghouse a budoucím provozovatelem elektrárny, společností Shandong Nuclear Power Company.[7] Zatímco výstavba prvního bloku v jaderné elektrárně Sanmen začala v lednu 2008, výstavba prvního bloku v Chaj-jang se měla zpozdit o rok. Následující bloky se měly na obou lokalitách začít stavět rok po roce, to znamená každý rok nový.[8]

Dne 31. ledna 2008 Westinghouse společně se společností Shandong Nuclear Power Company objednal u Mitsubishi Heavy Industries turbíny včetně turbogenerátoru pro první dva bloky. Pro první dva bloky je použita turbína s lopatkami o délce 1372 mm.[9] V červenci 2008 byla zahájena úprava lokality a zahájeno hloubení výkopové jámy pro první blok.[10] Dne 23. září 2009 byla státním výborem oficiálně schválena výstavba první fáze jaderné elektrárny Chaj-jang a poté dne 24. září 2009 Národní správou jaderné bezpečnosti vydal stavební povolení elektrárny.[11]

Výstavba editovat

Dne 24. září 2009 byla zahájena výstavba prvního bloku nalitím prvních metrů krychlových betonu do výkopové jámy.[12] První beton na druhém bloku byl slavnostně nalit 21. června 2010, těmito akty byla oficiálně zahájena výstavba bloků.[13][14] 15. listopadu 2011 dorazila na stavbu první tlaková nádoba reaktoru.[15] Ta byla instalována 17. ledna 2012 v prvním bloku za necelé tři hodiny.[16]

Uvedení do provozu editovat

Podle původního harmonogramu měl být první blok v provozu v květnu 2014, druhý blok měl následovat v březnu 2015.[11] 8. srpna 2018 byl první blok spuštěn do kritického stavu (to znamená start štěpné reakce) poprvé a připojen k síti byl 17. srpna 2018. Do provozu pak byl uveden 22. října 2018.[13] 29. září byl druhý blok poprvé kritický a 13. října připojen k síti. Uveden do komerčního provozu pak 9. ledna 2019.

Od 1. dubna 2019 čínská vláda stanovila minimální nákupní ceny pro reaktory spadající do generace III a III+ včetně jaderné elektrárny Chaj-jang. Podle zprávy prodává Chaj-jang svou kilowatthodinu za 0,4151 jüanu (0,062 USD), což je v provincii Šan-tung nižší než minimální cena za kilowatthodinu z uhlí 0,4525 jüanu (0,067 USD). Z toho vyplývá, že jaderná elektrárna Chaj-jang je ekonomičtější, než uhelné elektrárny.[17]

Druhá fáze editovat

V březnu 2009 byl rozvoj lokality pro bloky 3 a 4 schválen Národní komisí pro rozvoj a reformy. Druhá fáze bude obsahovat reaktory CAP1000, jež jsou jen mírnou modifikací AP1000, hlavní rozdíl je v generátorech, které produkují střídavý proud o frekvenci 50Hz. AP1000 produkuje 60Hz napětí a proto je nutné je pro použití v Číně, kde je zapotřebí 50Hz, použít jiné generátory.

Výstavba editovat

Podle plánu výstavba dvou bloků měla začít již v roce 2010.[11] Dne 7. července 2022 oficiálně začala výstavba bloku č. 3 30. června 2023 bylo dokončeno pokládání 660 tun těžké spodní části kontejnmentu 4. bloku a to o 40 dní dříve, než bylo stanoveno v harmonogramu. Výstavba bloků má trvat 56 měsíců.[18] Čtvrtý blok se začal budovat 22. dubna 2023.[12]

Třetí fáze editovat

Pátý a šestý blok by měl vzniknout ve třetí fázi. Případný harmonogram zatím není k dispozici. Třetí fáze bude zahrnovat dva reaktory CAP1000 nebo CAP1000+.[7]

Čtvrtá fáze editovat

Sedmý a osmý blok by měl vzniknout ve čtvrté fázi. Případný harmonogram zatím není k dispozici.[7] Oficiálně bloky 7 a 8 nejsou zahrnuty v plánování, ale areál je uzpůsoben pro 8 bloků, navíc původní grafický návrh elektrárny znázorňuje 8 bloků.[19] Z toho vyplývá, že jsou v rezervě pro případné rozšíření. Čtvrtá fáze bude zahrnovat dva reaktory CAP1000 nebo CAP1000+

Informace o reaktorech editovat

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Chaj-jang-1[12] AP1000 1170 МW 1250 МW 24. 9. 2009 17. 8. 2018 22. 10. 2018
Chaj-jang-2[20] AP1000 1170 МW 1250 МW 20. 6. 2010 13. 10. 2018 9. 1. 2019
Chaj-jang-3[21] CAP1000 1161 МW 1253 МW 7. 7. 2022 2027
Chaj-jang-4[22] CAP1000 1161 МW 1253 МW 22. 4. 2023 2027
Chaj-jang-5 CAP1000 1170 МW 1250 МW Ve fázi licencování[23]
Chaj-jang-6 CAP1000 1170 МW 1250 МW Ve fázi licencování[23]
Chaj-jang-7 CAP1000 1170 МW 1250 МW Navrhnuto
Chaj-jang-8 CAP1000 1170 МW 1250 МW Navrhnuto

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Haiyang na Nucleopedii.

  1. ↑ China economic news. 25-50. vyd. Svazek 16. [s.l.]: Economic Information & Concultancy, 1995. S. 42. 
  2. ↑ British Broadcasting Corporation. Monitoring Service. Summary of world broadcasts: Asia, Pacific. 3012-3024. vyd. [s.l.]: British Broadcasting Corporation, 1997. S. 6111. 
  3. ↑ Asia Pacific Energy Research Centre (Nihon Enerugī Keizai Kenkyūjo). Energy in China: transportation, electric power and fuel markets. [s.l.]: Asia Pacific Energy Research Centre, 2004. S. 60. 
  4. ↑ American Nuclear Society. Nuclear news. 7-11. vyd. Svazek 50. [s.l.]: American Nuclear Society, 2007. S. 61. 
  5. ↑ China plans to clean up coal. web.archive.org [online]. 2014-06-13 [cit. 2024-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-06-13. 
  6. ↑ Westinghouse enlists Doosan for China. web.archive.org [online]. 2011-03-19 [cit. 2024-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-19. 
  7. ↑ a b c Nuclear Power in China. web.archive.org [online]. 2007-10-22 [cit. 2024-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-13. 
  8. ↑ China's first new-generation reactor to start construction. web.archive.org [online]. 2011-03-31 [cit. 2024-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-31. 
  9. ↑ World Nuclear Association - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ World Nuclear Association - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c World Nuclear Association - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b PRIS - Country Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ World Nuclear Association - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ World Nuclear Association - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Second AP1000 reactor vessel installed - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ UPDATE 1-China sets floor prices for 3rd gen nuclear projects | Reuters. web.archive.org [online]. 2022-11-20 [cit. 2024-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-20. 
  18. ↑ Installation of Haiyang 4 containment starts : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ https://twitter.com/chinaspic/status/1463781123025092614/photo/1. Twitter [online]. [cit. 2022-11-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  21. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  22. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b Shandong Haiyang Nuclear Power Units 3 and 4 are about to start construction--Seetao. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaderná_elektrárna_Chaj-jang&oldid=23684949“