Jaderná elektrárna Ói

Jaderná elektrárna Ói (japonsky 大飯発電所; Ói hacudenšo) je provozní jaderná elektrárna v Japonsku. Leží na ostrově Honšú v prefektuře Fukui, poblíž města Ói. Jejím vlastníkem a provozovatelem je společnost KEPCO (Kansai Electric Power Co.).[1]

Jaderná elektrárna Ói
StátJaponskoJaponsko Japonsko
UmístěníÓi, prefektura Fukui
StavV provozu
Začátek výstavby26. října 1972
Zprovoznění27. března 1979
VlastníkKansai Electric Power Company
ZhotovitelBloky 1–2: Westinghouse
Bloky 3–4: MHI
ProvozovatelKansai Electric Power Company
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu2 × 1127 MW
Odstavené reaktory2 × 1120 MW
Typ reaktorůPWR
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon3392 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a technické informace editovat

Výstavba prvního bloku jaderné elektrárny započala 26. října roku 1972. Připojení k síti proběhlo 23. prosince 1977 a komerční provoz nastal dne 27. března 1979. Druhý blok započal výstavbu 8. prosince 1972. Do sítě byl připojen 11. října 1978 a do komerčního provozu přešel 5. prosince 1979.[2]

Výstavba dalších dvou bloků započala 3. října 1987 a 13. června 1988. Do sítě byly bloky připojeny 7. června 1991 a 19. června 1992. Do komerčního provozu přešly 18. prosince 1991 a 2. února 1993.[2]

V plánu byla stavba dalších dvou bloků, ale jejich realizace je vzhledem k havárii elektrárny Fukušima I pozastavena.[3]

Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011 editovat

V důsledku zemětřesení a tsunami v Tóhoku v březnu 2011 byly všechny 4 reaktory odstaveny.[4] Dne 19. března 2013 japonský jaderný dozor (NRA) oznámil, že elektrárna bude dovybavena, aby splňovala nejnovější státní normy a mohla být znovu uvedena do provozu. V prosinci 2017 bylo oznámeno, že nejstarší dva bloky se již do provozu nikdy nevrátí, protože jejich modernizace by byla příliš nákladná.[1] Bloky 3 a 4 byly restartovány 14. března 2018 a 9. května 2018.[5][6][7][8]

Zemětřesení na poloostrově Noto 2024 editovat

Elektrárnu dne 1. ledna 2024 zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 Richterovy stupnice. Nebylo však ohlášeno žádné poškození.[9]

Problémy editovat

V prosinci 2005 musel být odstaven jeden z reaktorů v důsledku přerušení elektrického vedení při silné vichřici.

V červenci 2011 došlo k poklesu tlaku na bloku 1 a v důsledku toho byl reaktor ručně odstaven, délka odstávky není dosud známa.[10]

Informace o reaktorech editovat

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Ói-1 PWR (4 smyčky) 780 MW 826 MW 26. 10. 1972 23. 12. 1977 27. 3. 1979 1. 3. 2018
Ói-2 PWR (4 smyčky) 780 MW 826 MW 8. 12. 1972 11. 10. 1978 5. 12. 1979 1. 3. 2018
Ói-3 PWR (4 smyčky) 830 MW 870 MW 3. 10. 1987 7. 6. 1991 18. 12. 1991
Ói-4 PWR (4 smyčky) 830 MW 870 MW 13. 6. 1988 19. 6. 1992 2. 2. 1993

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Japan closes Ohi 1&2 and Monju. www.neimagazine.com. Nuclear Engineering International, 29 December 2017. Dostupné online [cit. 29 December 2017]. 
  2. a b Údaje o Ói na icjt.org - Nuclear power plants of the world. www.icjt.org [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-07. 
  3. Tokyotimes (29 October 2012) Fault under plant is inactive, says nuclear operator Archivováno 7. 4. 2014 na Wayback Machine.
  4. JAIF (13 February 2012)Earthquake report 346: Regulators OK Ōi reactor stress test results
  5. Reflect on Fukui nuclear ruling [online]. 23 May 2014. Dostupné online. 
  6. Ohi No.4 reactor restarted- News – NHK WORLD – English. NHK WORLD. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 May 2018. (anglicky) 
  7. JAIF & NHK-world (14 April 2012) Eathequake-report 401: Govt acknowledges need to resume Ōi nuclear plant
  8. Kepco (Japanese). Oi Power Plant Datasheet.
  9. JOHNSTON, Eric. Japan's nuclear power plants largely undamaged following quake. The Japan Times [online]. 2024-01-02 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. První blok elektrárny v Ohi odstaven

Související články editovat

Externí odkazy editovat