Indukční perioda

označení pro pomalu probíhající začátek chemické reakce, po níž reakce probíhá rychleji

Indukční perioda je označení pro pomalu probíhající začátek chemické reakce, po níž reakce probíhá rychleji.[1] Přehlédnutí indukční periody může způsobit překotnou reakci.

Sigmoidní křivka pro autokatalytickou reakci; při hodnotách t mezi 0 a 50 probíhá reakce pomalu, následně se ale urychluje, dokud nejsou spotřebovány téměř všechny reaktanty, poté se rychlost reakce rychle snižuje.

U některých reakcí je nutný prekatalyzátor, který se postupně přeměňuje na aktivní katalyzátor. K této přeměně je potřeba určitý čas, například u Wilkinsonova katalyzátoru se nejprve musí odštěpit jeden trifenylfosfinový ligand, aby vznikl koordinačně nenasycený 14elektronový komplex, který se účastní katalýzy:

Aktivace Wilkinsonova katalyzátoru

U autokatalytických reakcí, kde je některý z produktů zároveň katalyzátorem, je průběh nejprve pomalý, dokud se nevytvoří dostatečné množství katalyzujícího produktu.

Při zvýšení teploty obvykle reakce probíhají rychleji. Exotermní reakce bývají často ze začátku pomalé. S postupem reakce se uvolňuje teplo a reakce se zrychluje.

Indukční periody mají také reakce vytvářející Grignardova činidla; nejprve je třeba odstranit tenkou vrstvu oxidu vytvořenou na povrchu hořčíku a také se Grignardovy reakce, které jsou exotermní, provádějí obvykle za nízkých teplot, kdy se dosahuje lepší selektivity; Grignardovy reakce tak mívají dlouhé indukční periody, po kterých se prudce zrychlí, což může vést až k odpaření rozpouštědla.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Induction period na anglické Wikipedii.

  1. The IUPAC Compendium of Chemical Terminology: The Gold Book. Příprava vydání Victor Gold. 4. vyd. Research Triangle Park, NC: International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) Dostupné online. DOI 10.1351/goldbook.i03019. (anglicky)