In illo tempore (česky Za onoho času) je latinské zvolání pronášené jáhnem, knězem nebo biskupem během mše svaté nebo Božské liturgie předcházející vlastnímu textu evangelia.[1]

Graduale a začátek evangelia z první neděle adventní katolické mše, uveden slovy "In illo tempore"
Jáhen čte evangelium při asistované mši v římském ritu (forma extraordinaria)

Užití

editovat

Římskokatolická církev

editovat

Při římskokatolické mši Pavla VI. (forma ordinaria) se toto zvolání před evangeliem neužívá. Při tradičním římském ritu (forma extraordinaria) vždy předchází přímo vlastnímu textu evangelia.[1]

Pravoslaví

editovat

V Pravoslaví se při Božské liturgii používá stejného zvolání, a to církevně slovansky, nebo v národním jazyce v podobě: Za onoho času...[p 1][2]

Poznámky

editovat
  1. Případně v církevní slovanštině.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku In illo tempore na španělské Wikipedii.

  1. a b In illo tempore... [online]. stleosonoma.org [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Svátek Bohozjevení, Křtu Pána Ježíše Krista v Jordánu [online]. pravoslavi.info [cit. 2021-12-15]. Dostupné online.