Hydratace portlandského cementu jsou chemické děje probíhající při tuhnutí a tvrdnutí cementového mléka, malty, kaše či betonu. Po smísení s vodou dochází k hydrataci původně bezvodých minerálů za vzniku hydratačních produktů.

Seznam chemických reakcí

editovat

Reakce alitu s vodou

editovat

2(3CaO. SiO2) + 6H2O → 3CaO. 2SiO2. 3H2O + 3Ca(OH)2

Reakce belitu s vodou

editovat

2(2CaO. SiO2) + 4H2O → 3CaO. 2SiO2. 3H2O + Ca(OH)2

Reakce trikalcium aluminátu

editovat

3CaO. Al2O3 + 3(CaSO4. 2H2O) + 26H2O → 3CaO. Al2O3. 3CaSO4. 32H2O

Princip zpomalení hydratačních reakcí, ettringit

editovat

Jde zejména o reakci trikalcium aluminátu (C3A), který s vodou reaguje velmi rychle. Ke zpomalení reakce se do slínku přidává sádrovec, který reaguje s trikalcium aluminátem za vzniku ettringitu, který na povrchu zrn vytváří ochrannou vrstvu, tím zpomaluje tuhnutí cementu. Ettringit reaguje na monosulfát.

3CaO. Al2O3 + 3(CaSO4. 2H2O) + 26H2O → 3CaO. Al2O3. 3CaSO4. 32H2O

Hydratace se rovněž zpomaluje s klesající teplotou.

Hydratační teplo cementu, způsoby ovlivnění jeho vývinu

editovat

Hydratační reakce cementu jsou provázeny vývinem tepla. V zásadě lze říci: čím kvalitnější cement, tím je hydratační teplo vyšší.

Hydratační tepla slínkových materiálů:

-C3A 867 J/g

-C3S 502 J/g

-C4AF 419 J/g

-ß-C2S 260 J/g

Vývin tepla lze zejména ovlivnit snížením obsahu C3A (snížení hydratačního tepla) v cementu a přídavkem příměsi (struska, popílky).