Hugolin Antosch
Hugolin Antosch OFM (?- 1725), počeštěně též Antoš byl německý františkán působící v českých zemích (české františkánské provincii). Narodil se někdy před rokem 1666, řeholní sliby složil před rokem 1686.[1] Po klášterních studiích a vysvěcení na kněze byl dále jmenován kazatelem. Jako německý kazatel působil v letech 1687-1688 v konventu v Jindřichově Hradci [2]. V roce 1692 byl jmenován kvardiánem františkánského kláštera ve Znojmě, jenž řídil do následujícího roku.[3] Po dvouleté přestávce nastoupil opět jako klášterní představený, tentokrát v plzeňském konventu. Jako jeho kvardián se v roce 1696 zasloužil o opravu klášterního kostela. I po skončení funkčního období kvardiána zůstává po roce 1697 v Plzni, opět ve funkci německého kazatele.[4] Jako nedělního kazatele jej bylo možno vyslechnout ještě v Moravské Třebové v letech 1702-1703.[5]
| Hugolin Antosch OFM | |
|---|---|
| kněz | |
| Zasvěcený život | |
| Institut | františkáni |
| Sliby | |
| dočasné | před rokem 1686 |
| Svěcení | |
| Služby | kazatel v Jindřichově Hradci (1687-1688), Plzni (od 1697), Moravské Třebové (1702-1703) |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | před rokem 1666 |
| Datum úmrtí | 5. únor 1725 |
| Místo úmrtí | Tachov |
| Národnost | německá |
| Povolání | spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hugolin Antosch byl autorem v rukopise dochovaného oslavného životopisu svého spolubratra Bernarda Sanniga Lebendige Archiw-Biblein sespaného roku 1691.[6] „Sannig je v něm vylíčen jako vzor dokonalého františkána vhodný k následování a do jeho života jsou promítnuty nejdůležitější řeholní ctnosti. Vedle jeho odborných u pedagogických kvalit je důraz položen především na jeho pokoru a ochotu působit mezi prostymi lidmi.“ [7]. Antosch osobně působení Sanniga zažil a sympatie k němu jistě podpořila v době národnostní sporů mezi českými františkány i shodná jazyková orientace.[8]
Svou životní pouť po převážně německých klášterech české františkánské provincie ukončil Hugolin Antosch v Tachově, kde 5. února 1725 zemřel.[9]
Reference editovat
- ↑ Podle generálních statut františkánů z roku 1639 kvardián kláštera musel mít při svém zvolení alespoň 30 let věku a 10 let strávených v řádu. Viz Statuta generalia Cismontanae Familiae Ordinis Fratrum Minorum sancti Francisci Reformatorum. In Capitulo Generali Anno 1639 ... condita .... Příprava vydání Bernard Sannig OFM. Pragae: apud Fridericum Wenceslaum Swoboda, 1677. S. 83 (VIII, 53).
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 148 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54.
- ↑ Znaims geschichtliche Denkwürdigkeiten. 2. Abtheilung, Znaims Klöster, Kirchen und Bildungs-Anstalten. Znaim: [s.n.], 1846. S. 132.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s. 104 et passim. Strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54.
- ↑ HLAWATSCH, Albin OFM [et alii]. Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mährisch Trübau Ab anno 1678. 1910[-1940], část „Series Capitulorum...“. Elektronický přepis textu v Muzeu Moravská Třebová.
- ↑ Dochováno v Národním archivu, Řád františkánů, inv.č. 3127 (karton 185).
- ↑ ELBEL, Martin. Bohemia Franciscana : františkánský řád a jeho působení v českých zemích 17. a 18. století. Olomouc: Univerzita Palackého, Katedra historie Filozofické fakulty, 2001. ISBN 80-244-0229-7. S. 109–110.. Práci údajně využil ve své studii MINAŘÍK, Klemens OFM. Bernhard Sannig, učenec, spisovatel a organizátor františkánské provincie (1637-1704). Časopis katolického duchovenstva. 1920,1930, roč. 62-71. Dostupné online.
- ↑ K národnostním sporům mezi františkány české řádové provincie srov. ELBEL. Bohemia Franciscana (cit.), s. 53-55.
- ↑ Provinční nekrologium františkánů, elektronický přepis.