Hodnocení učebnic
Hodnocení učebnic je proces, při němž se posuzují vlastnosti konkrétní učebnice s učebnicí ideální, tj. s učebnicí, která má všechny požadované vlastnosti.[1]
Posuzované vlastnosti učebnic
editovatPosuzované vlastnosti jsou u většiny učebnic jednotné. Tak je zachována spolehlivost a porovnatelnost hodnocení. Posuzuje se tedy:
- Obsah
Obsah učebnic je vybírán s ohledem na cíl vzdělávání a měl by být v souladu s oficiálními kurikulárními dokumenty i reálným životem (neměl by být od života odtržen). Také musí být věcně správný. - Srozumitelnost textu
Srozumitelnosti textu je jednou ze zásadních charakteristik učebnice, která významně přispívá k rozhodnutí žáka či studenta, zda bude učebnici využívat při přípravě na vyučování nebo ne. Příliš složité učebnice žáky přetěžují a mohou vést až k nezájmu o knihy a vědění vůbec. - Struktura učebnic
Struktura učebnice by pro žáka měla být přehledná. Zpravidla se odděluje hlavní sdělení od doplňujícího textu, vysvětlivek a odkazů na jiné obory, které se daným problémem také zabývají. - Ilustrace
Ilustrace především zvyšují zajímavost učebnic. Mají však také za úkol rozvíjet myšlení žáků a přispívat k rozvoji jejich estetického cítění. - Otázky, problémové úlohy a testy
Otázky, problémové úlohy a testy mají umožnit procvičit a zopakovat učivo, ověřit a zhodnotit jeho osvojení žákem.[1]
Metody hodnocení učebnic
editovatMetod hodnocení učebnic je celá řada. Základem je zvolit si hledisko, ze kterého má být učebnice hodnocena. Pak už výzkumník jen vybere vhodný nástroj. Mezi nejčastější patří:
- Zjišťování názorů respondentů
Jedná se o poměrně častý postup hodnocení učebnic. Zpravidla se zjišťují, jaké názory mají na učebnice odborníci, někdy však bývají dotazováni učitelé nebo žáci. - Experimentální hodnocení učebnic
Při těchto experimentech se mezi sebou obvykle porovnává nová učebnice s nějakou starší a zjišťuje se, zda je při použití nové učebnice dosahováno lepších výsledků učení. Tento postup je časově velice náročný, proto se častěji používá pro objasnění vlivu některých vlastností učebnice. - Analýzy učebnic
Analýzou učebnice je myšlen postup, při němž se za dodržení daných pravidel vypočítávají určité parametry učebnice. Výsledkem jsou objektivní a snadno porovnatelná data. Například za účelem analýzy textu učebnic se používají dvě techniky – aplikace vzorců čtivosti, které mají za úkol zmapovat, jak je pro žáky učebnicový text přístupný (tj. jak je tento text obtížný)[2] a použití rastrů, což jsou seznamy hodnotících kritérií, pomocí nichž jsou učebnice posuzovány. [3]
Skupina pro výzkum kurikula
editovatSkupina pro výzkum kurikula vznikla při Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity původně jako Skupina pro výzkum učebnic z iniciativy profesora Josefa Maňáka jako reakce na nepříznivou situaci v oblasti výzkumu učebnic po roce 1989. Jedná se o uskupení výzkumníků, kteří si kladou za cíl produkovat kvalitní a výzkumně ověřené poznatky z oblasti kurikula s ohledem na aktuální potřeby pedagogické teorie a praxe, vzdělávací politiky a tvorby a hodnocení kurikulárních dokumentů (mezi které patří také učebnice).[4][5]
Reference
editovat- ↑ a b MIKK, Jaan. Učebnice: budoucnost národa. In: MAŇÁK, Josef; KNECHT, Petr. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-148-5. S. 11–23.
- ↑ PRŮCHA, Jan. Učebnice: teorie, výzkum a potřeby praxe. In MAŇÁK, Josef; KLAPKO, Dušan. Učebnice pod lupou. Brno : Paido, 2006. ISBN 80-7315-124-3. s. 9-22.
- ↑ SIKOROVÁ, Zuzana. Návrh seznamu hodnotících kritérií pro učebnice základních a středních škol. In MAŇÁK, Josef; KNECHT, Petr. Hodnocení učebnic. Brno : Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-148-5. s. 31-40.
- ↑ Institut výzkumu školního vzdělávání, Pedagogická fakulta MU. V IVŠV zkoumáme učebnice a další kurikulární dokumenty [online]. Institut výzkumu školního vzdělávání, Pedagogická fakulta MU [cit. 2013-12-10]. Dostupné online.
- ↑ KNECHT, Petr; JANKO, Tomáš. Výzkum učebnic na pedagogické fakultě MU [online]. Brno: Centrum pedagogického výzkumu PdF MU [cit. 2014-12-10]. Dostupné online.