Hnědý horský skot

Hnědý horský skot, německy braunvieh, je plemeno skotu s kombinovanou užitkovostí, pocházející z oblasti Alp. Jedná se o jedno z nejstarších kulturních plemen, vzniklo již ve středověku, a to ve středním Švýcarsku. Podle kantonu Schwyz byl tento skot označován též jako švýcké plemeno.[2] Zvláště ve východním Švýcarsku je tento hnědý skot chován dodnes a označuje se jako švýcarský hnědý skot, v Německu je hlavní oblastí chovu Algavsko a německý hnědý skot se proto nazývá též algavský skot. Populace hnědého skotu existuje i v Rakousku, jiný název pro rakouský hnědý skot je montafonský skot či montafon podle vorarlberského údolí Montafon.[3] Hnědý horský skot byl v minulosti importován do Spojených států a do Kanady, kde byl dále šlechtěn na převažující mléčnou užitkovost. Tato zvířata mají též větší tělesný rámec a označují se jako brown swiss. Zpětně jsou používaná k zušlechťování původní populace hnědého skotu, ke zlepšení končetin a dojitelnosti.[1]

Hnědý horský skot
jalovice hnědého plemene
jalovice hnědého plemene
Základní informace
Země původu ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Stupeň prošlechtění zušlechtěné plemeno
Směr užitkovosti maso-mléčný
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce 1000 - 1200 kg[1]
Hmotnost samice 600 - 700 kg[1]
Výška samce † 150 - 160 cm[1]
Výška samice † 135 - 142 cm[1]
Tělesný rámec střední
Barva celoplášťově hnědá nebo šedohnědá
Klasifikace a standard
Plemenná skupina krátkorohá plemena
† výška uváděna v kohoutku

HistorieEditovat

Plemeno vychází z původního typu skotu, který se do alpské oblasti dostal už před naším letopočtem.[1] První šlechtění započalo již před 600 lety ve středním Švýcarsku, odkud se hnědý skot rozšířil i do okolních oblastí a dále bych udržován čistokrevnou plemenitbou.[1] Kontrola užitkovosti se provádí už od roku 1870.[1]

CharakteristikaEditovat

Hnědý skot je plemeno středního tělesného rámce s poměrně jemnou kostrou a dobrým osvalením. Zvířata jsou rohatá. Zbarvení je charakteristicky plášťově hnědé až šedé, přičemž býci jsou tmavší než krávy.[1] Hroty rohů, paznehty a mulec jsou tmavé, mulec je světle obroubený, častý je tmavý pruh na hřbetě.[2]

Užitkovost je kombinovaná maso-mléčná. Hnědý skot dal v roce 2001 v kontrole užitkovosti průměrně ve Švýcarsku 6236 kg mléka za laktaci,[2] v roce 2003 v Německu 6640 kg mléka a v roce 2004 v Rakousku 6650 kg mléka za laktaci.[1] Průměrný obsah mléčných složek byl 4,1 % tuku a 3,5 % bílkoviny.[1] Co se masné užitkovosti týče, denní přírůstky u býků vybraných k plemenitbě v roce 2003 v Německu dosahovaly 1130 g. Mezi velké přednosti hnědého horského skotu patří jeho pevná konstituce a odolnost proti nemocem, nenáročnost na chovatelské podmínky, dlouhověkost, ranost a dobrá schopnost výkrmu.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Překlad Suchánek Bohumil (část skot). Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola Plemena skotu, s. 36. 
  2. a b c BOUŠKA, Josef, a kolektiv. Chov dojeného skotu. Praha: Profi press, 2006. 186 s. ISBN 80-86726-16-9. Kapitola Dojená plemena skotu, s. 42-43. 
  3. Časopis Vesmír, Klub přírodovědecký v Praze, Ant. Frič, 1893, s. 111 (Montavonské plemeno).

LiteraturaEditovat

  • SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. (česky) 
  • BOUŠKA, Josef, a kolektiv. Chov dojeného skotu. Praha: Profi press, 2006. 186 s. ISBN 80-86726-16-9. (česky)