Otevřít hlavní menu

Henryk Stefan Janko (1806[1] nebo 1807 Hošany[2]9. prosince 1887 Hošany[1]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Henryk Janko
Henryk Janko
Henryk Janko

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???
Ve funkci:
1870 – 1871
Ve funkci:
1877 – 1887

Narození 1806 nebo 1807
Hošany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. prosince 1887
Hošany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Lvovská univerzita
Ocenění Virtuti Militari
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Jeho otcem byl vojenský lékař Jan Janko, původem z Uherska, který se na konci 18. století usadil v Haliči. Henryk Janko absolvoval Lvovskou univerzitu. Když roku 1830 vypuklo polské listopadové povstání, odjel do Varšavy a zapojil se do něj. Zúčastnil se coby dobrovolník několika bitev. Po povstání byl členem tajného spolku Związek Dwudziestu Jeden v Haliči. Roku 1846 byl členem povstaleckého výboru ve Lvově a unikal zatčení tím, že měnil místa pobytu.[1] Roku 1849 se uvádí jako Heinrich Janko, statkář v obci Hošany (Hoszany).[3][4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Patřil mezi malou skupinu statkářů, kteří dobrovolně předali rolníkům půdu. Stal se členem národní rady ve městě Rudky.[1] Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Komarno. Tehdy se uváděl coby majitel hospodářství.[2] Náležel ke sněmovní levici.[5] Hlasoval převážně s levicí a veřejně podporoval revoluční nálady. V roce 1849 podporoval přesun dobrovolníků z Haliče na pomoc revolucionářům v Uhersku.[1]

V 50. letech byl aktivní ve spolku Galicyjskie Towarzystwo Gospodarcze. Na jaře roku 1859 odcestoval do Paříže. Po obnovení ústavního systému vlády v 60. letech se znovu zapojil do politiky a zasedl roku 1861 jako poslanec na Haličský zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou v obvodu Sambir. Opětovně působil jako zemský poslanec od roku 1870 do roku 1871 a znovu od roku 1877 až do své smrti (tentokrát již za IV. kurii). Sám své dlouhé politické angažmá v zemském sněmu odůvodňoval tím, že nechce, aby po něm jeho volební obvod získal ukrajinský kandidát. Na sněmu patřil k demokratům. Roku 1878 přešel do tzv. Samborské skupiny, která sdružovala statkáře kritické vůči politice většinového Polského klubu.[1]

Aktivně podporoval polské lednové povstání roku 1863. V březnu 1864 byl zatčen, odsouzen na tři roky a odeslán do pevnosti Olomouc. Po jednom roce byl propuštěn, ale ještě roku 1867 nezískal potvrzení do funkce okresního maršálka s poukazem na to, že je politický podezřelý. Dlouhodobě ovšem zasedal v okresní radě, v okresní školní radě a byl předsedou okresní pobočky zemského kreditního spolku (Towarzystwo Kredytowe Ziemskie w Galicji). Ještě v 70. letech podporoval polské tajné spolky.[1]

Zemřel v prosinci 1887. Cestou ze Lvova do domovských Hošan se nachladil, onemocněl zánětem pohrudnice a ulehl s těžkou horečkou.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g Henryk Janko [online]. ipsb.nina.gov.pl [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy) 
  3. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 35. (německy) 
  4. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 109. (německy) 
  5. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky) 
  6. Czcigodny Henryk Janko. Kuryer Lwowski. Prosinec 1887, čís. 340, s. 4. Dostupné online.