Otevřít hlavní menu

Heinrich d'Elvert

český místní politik a soudce

Heinrich d'Elvert (4. dubna 1853 Brno[1]7. dubna 1926 Vídeň[2][3]) byl rakouský právník, soudce a politik německé národnosti z Moravy, na počátku 20. století poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady.

Heinrich d'Elvert
Heinrich d'Elvert
Heinrich d'Elvert

poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1896 – 1913

poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1918

poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919
Stranická příslušnost
Členství Německá pokrok. strana

Narození 4. dubna 1853
Brno, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. dubna 1926 (ve věku 73 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Rodiče Christian d'Elvert
Alma mater Vídeňská univerzita
Ocenění Čestné občanství města Brna (1912)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Pocházel z rodiny, která dlouhodobě zastávala funkce v rakouské státní službě. Jeho otec Christian d'Elvert (1803–1896) byl historikem, vysokým úředníkem a starostou Brna. Heinrich vychodil národní školu a gymnázium. Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Roku 1876 nastoupil jako soudní adjunkt pro trestní věci k brněnskému zemskému soudu, roku 1887 byl jmenován zástupcem státního zástupce, roku 1889 se stal tajemníkem soudního rady a roku 1893 radou zemského soudu. V roce 1906 mu pak byl udělen titul dvorního rady.[2][3]

Angažoval se veřejně i politicky. Byl členem obecního zastupitelstva města Brno.[2] Od roku 1895 zasedal i v brněnské městské radě. Byl aktivní v brněnském spolku Deutsches Haus, který byl centrem německého kulturního a společenského života v Brně. V období let 1898–1918 předsedal spolku Deutsch-mährischer Volksbildungsverein. V letech 1901–1918 vykonával funkci předsedy zemského Spolku státních úředníků (Verein der Staatsbeamten, od roku 1909 oficiálně Spolek německých státních úředníků).[3]

Od roku 1896 zasedal rovněž jako poslanec Moravského zemského sněmu.[2] V zemských volbách roku 1902 sem byl opětovně zvolen za kurii městskou, obvod Brno (II. okres). Mandát na sněmu získal i ve volbách roku 1906, opět za týž obvod.[4]

Patřil mezi německé liberály (Německá pokroková strana).[5] V roce 1897 byl zvolen do pětičlenného zemského vedení této strany na Moravě. V roce 1900, kdy došlo k organizační reformě strany, se stal předsedou její moravské zemské organizace. Od roku 1903 pak zastupoval německé liberály v nadstranické platformě Německá národní rada na Moravě. Byl stoupencem německého vlivu v Brně, odmítal plány na zřízení české univerzity a české techniky v tomto městě.[3]

Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 byl zvolen do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za kurii městskou, obvod Brno. Opětovně byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1901. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za německý obvod Morava 2. Usedl do poslaneckého klubu Německý národní svaz (širší parlamentní platforma německorakouských nesocialistických politických stran). Za týž obvod byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1911, opět se připojil k poslanecké frakci Německý národní svaz. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[6] K roku 1911 se profesně uvádí jako dvorní rada.[7]

2. dubna 1912 získal čestné občanství města Brna.[3]

Po vzniku Československa se trvale usadil ve Vídni.[3] Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e Heinrich d'Elvert [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-07]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c d e f Heinrich d’Elvert [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2014-02-07]. Dostupné online. (česky) 
  4. Seznam poslanců minulého sněmu v Almanachu moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906, http://camea.svkos.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=563487&mcp=36686&idpi=1680954&author=
  5. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 470. (česky) 
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&size=45&page=116