Halda Heřmanice
Halda Heřmanice je umělý kopec (270 m n. m.) vzniklý navršením hlušiny z Dolu Heřmanice, který se nachází na území ostravské části Hrušov v městském obvodu Slezská Ostrava. Majitelem odvalu je státní podnik DIAMO, odštěpný závod Odra, do kterého byl v rámci útlumu hornické činnosti vyčleněn v roce 2002 ze společnosti OKD.
LokalizaceEditovat
Odval je ze severozápadu ohraničen železniční tratí Ostrava–Bohumín, na východě Heřmanickým rybníkem a na jihu tratí společnosti Advanced World Transport Ostrava hlavní nádraží – Rychvald a manipulačním kolejiště Heřmanice.
Celý odval se dělí na tři částí: nejzápadnější a nejstarší Karolina, střední Autoodval a východní – dosud provozovaná část – Svoboda. Průměrná sypná výška odvalu činí cca 20 až 30 m. Sypaný kužel v části „Karolina“ dříve dosahoval výšky až 70 m, ale v roce 1978 byl snížen „pro zlepšení odvětrání Ostravské kotliny“ z výšky 271 na 250 m n. m. Podle historických pramenů se celková plocha odvalu pohybuje od 60 ha do 103 ha a je v něm uloženo cca 21 milionů m³ materiálu.
Hoření haldyEditovat
Halda Heřmanice je jednou ze dvou hořících ostravských hald (vedle haldy Ema). Přestože proces hoření probíhá uvnitř haldy, docházelo zde v minulosti i k otevřeným požárům, způsobeným např. vznícením kořenů dřevin, které byly na haldě vysázeny v rámci rekultivace v 70. a 80. letech 20. století. První požáry byly zaznamenány koncem 80. let 20. století a pokračovaly až do prvních let 3. tisíciletí, kdy začaly ohrožovat kolejiště OKD, Dopravy jižně od haldy. V této oblasti byla v letech 2004-2005 zřízena injektážní stěna a dalšímu postupu termických procesů jižním směrem bylo zabráněno.
Další informaceEditovat
Východním směrem od haldy se nachází přírodní památka Heřmanický rybník.
Na haldě Heřmanice byla také pozorována kudlanka nábožná.
OdkazyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu halda Heřmanice na Wikimedia Commons
- GAZDOVÁ, Olga; JELÍNEK, Petr. Jak dál s největší ostravskou „doutnající haldou“?. Klub přátel Hornického muzea v Ostravě [online]. 2009-02-27 [cit. 2009-07-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
