HMS Conqueror (S48)

britská ponorka třídy Churchill

HMS Conqueror (S48) byla ponorka britského královského námořnictva s jaderným pohonem. Byla to čtvrtá z pěti jednotek třídy Valiant. Ve službě byla v letech 1971–1990. Conqueror je dosud jediná jaderná ponorka, která v boji potopila jiné plavidlo.[1][2]

Vyřazené ponorky (zleva) HMS Warspite (S103) a HMS Conqueror (S48)
Základní údaje Vlajka
Typ: ponorka
Třída: třída Valiant
Číslo trupu: S48
Zahájení stavby: 5. prosince 1967
Spuštěna na vodu: 28. srpna 1969
Uvedena do služby: 9. listopadu 1971
Osud: vyřazena 1990
Takticko-technická data
Výtlak: 4200 t (na hladině)
4900 t (pod hladinou)
Délka: 86,9 m (mezi svislicemi)
96 m (max.)
Šířka: 10,1 m
Ponor: 8,2 m
Pohon: 1× jaderný reaktor
15 000 hp
Rychlost: 20 uzlů (na hladině)
28 uzlů (pod hladinou)
Posádka: 103
Výzbroj: 6× 533mm torpédomet
26 torpéd

Pozadí vznikuEditovat

Ponorku postavila loděnice Cammel Laird v Birkenheadu. Stavba byla zahájena 5. prosince 1967, dne 28. srpna 1969 byla spuštěna na vodu a konečně 9. listopadu 1971 byla přijata do služby.[1]

KonstrukceEditovat

Trup byl vyroben z vysokopevnostní oceli UKE. Operační hloubka ponoru dosahovala 230 metrů. Výzbroj tvořilo šest 533mm torpédometů. Na palubě bylo neseno celkem 26 dlouhých zbraní. Pohonný systém tvořil jeden domácí tlakovodní jaderný reaktor Rolls-Royce PWR 1 s přirozeným oběhem (vodní čerpadla bylo nutné zapínat jen při nejvyšších rychlostech) a dvě parní turbíny English Electric, pohánějící jeden lodní šroub. Hlavní turbíny a převody byly pro snížení hlučnosti umístěny na odpružené podstavy. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů na hladině a 28 uzlů pod hladinou.[1]

SlužbaEditovat

 
Potápějící se argentinský lehký křižník ARA General Belgrano (C-4)

Ponorka Conqueror byla roku 1982 nasazena ve válce o Falklandy. Dne 3. května 1982 zastihla argentinský lehký křižník ARA General Belgrano (C-4), na který vypustila tři stará (ale spolehlivá) torpéda Mark VIII, používaná od druhé světové války. Dvě torpéda křižník zasáhla a potopila.[3] Zemřelo přitom 323 členů posádky křižníku, více než polovina všech argentinských padlých za celou válku. Dalších 772 námořníků bylo zachráněno.[2]

V letech 1984–1985 byla ponorka modernizována. Mimo jiné byly do její výzbroje integrovány protilodní střely Sub-Harpoon. Ze služby byla ponorka vyřazena v září 1990.[1] Ještě v roce 2019 byla ponorka uložena a nedošlo k její likvidaci.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d VALIANT nuclear attack submarines (5, 1966 - 1971) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b HMS Conqueror’s Surprise Strike on the Belgrano has Been Vindicated [online]. Warhistoryonline.com, rev. 2020-02-16 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 21 inch Mk VIII** Torpedo (sectioned) [online]. Iwm.org.uk [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Nuclear submarines: MoD criticised over submarine disposal [online]. BBC, rev. 2019-04-03 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha: Naše vojsko, 2008. ISBN 80-206-0766-8. S. 208. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PREBBLE, Stuart. Secrets of the Conqueror: The Untold Story of Britain's Most Famous Submarine. London: Faber and Faber, 2012. ISBN 978-0-571-29720-7. (anglicky)