Guš Ari'el

blok izraelských osad na Západním břehu Jordánu

Guš Ari'el (hebrejsky גוש אריאל, doslova „Blok Ari'el“, podle zdejší hlavní osady Ari'el) je blok izraelských osad na Západním břehu Jordánu (v distriktu Judea a Samaří), rozkládající se mezi Zelenou linií a městem Ari'el, v prostoru západního Samařska. Jde o jeden z největších bloků osad, s populací (přesné územní vymezení kolísá) v řádu desítek tisíc lidí. Zároveň jde o geopoliticky kontroverzní území, protože zasahuje hluboko do vnitrozemí Západního břehu Jordánu.

Guš Ari'el
Guš Ari'el
Lokalizace sídelního bloku Guš Ari'el
Mapa části Západního břehu Jordánu z roku 2006. V levé části blok Guš Ari'el. Blok je vymezen trasou plánované bezpečnostní bariéry. Na východě zahrnuje město Ari'el, na severovýchodě sahá k městu Kedumim. Židovské osady zakresleny červenou barvou, území palestinské autonomie žlutou. V střední části mapy jsou pak izolované židovské osady na hřebenu Samařské hornatiny. Vpravo jsou potom zakresleny plošně rozsáhlé (ale málo lidnaté) osady v polopouští krajině Jordánského údolí.

Dějiny a geopolitický významEditovat

Izraelské osady v bloku Guš Ari'el vznikaly od konce 70. let 20. století. První osidlovací vlna souvisela s aktivitami hnutí Guš emunim, které prosazovalo zřizování židovských vesnic i v hornatém vnitrozemí Samařska. Takto vznikla osada Kedumim. Koncem dekády pak vzniklo nynější město Ari'el, které se dlouhodobě profiluje jako sídlo městského typu hrající střediskovou roli pro okolní osady. Během 80. a 90. let se zdejší sídelní síť dotvořila a vzniklo zde větší množství osad, některé z nich nabyly charakteru menších měst. Počátkem 21. století pak tyto osady zvětšovaly svou populaci a některé z nich se rozrůstaly o nové satelitní čtvrti nebo provizorní odlehlá sídla (tzv. outposty). Naopak za očekáváním zůstal rozvoj osady Imanu'el, která byla v 80. letech koncipována jako velké sídlo městského typu, určené pro ultraortodoxní Židy, ale pro ekonomické a další obtíže byla realizována jen ve zlomku zamýšleného rozsahu a populačně stagnuje okolo úrovně 3 tisíc obyvatel.

Na dopravní síť Izraele je blok napojen pomocí silnice číslo 5, která vychází z aglomerace Tel Avivu k východu do města Ari'el a má charakter komunikace dálničního typu. Východozápadním směrem vede i silnice číslo 55, spojující menší města Karnej Šomron a Kedumim. Mezi jednotlivými osadami pak vedou další lokální silnice.

Region Guš Ari'el je formálně územím pod vojenskou správou Izraele (oblast C Západního břehu Jordánu pod plnou kontrolou Izraele), které ale nebylo nikdy oficiálně anektováno (na rozdíl od Východního Jeruzaléma nebo Golanských výšin). Izraelské vlády nicméně podporují pokračující výstavbu ve zdejších osadách a zčásti tolerují i takovou výstavbu, která probíhá neregulovaně a zpětně bývá legalizována.

Geopolitický význam bloku osad Guš Ari'el je v tom, že vytváří kontinuum židovského osídlení od Zelené linie až téměř po hřbet hornatiny Samařska, hluboko ve vnitrozemí Západního břehu. Z mnoha míst tohoto bloku se naskýtají panoramatické výhledy na podstatnou část pobřežní planiny (aglomerace Tel Avivu), například z vyhlídky Mirpeset šel ha-medina („balkon státu“) u osady Pedu'el. Existence lidnaté soustavy židovských osad v této části Západního břehu tak jednak rozšiřuje úzký pobřežní pás Izraele, kde je židovský stát v hranicích z doby před rokem 1967 široký místy jen necelých 15 kilometrů, jednak poskytují kontrolu nad strategickými výšinami nad hustě osídlenou pobřežní planinou a dále otevírají cestu k Jordánskému údolí, které tvoří východní linii obrany Izraele.[1]

Tyto strategické a geopolitické důvody, kterými větší část izraelské společnosti a politické reprezentace argumentuje ve prospěch trvalé existence zdejšího bloku osad, ale zároveň zvýrazňují kontroverznost bloku Guš Ari'el. Mainstream izraelských politických stran ho sice označuje za území, které by v každém případě mělo zůstat i po případné dohodě s Palestinci pod izraelskou suverenitou, ale představitelé Palestinské autonomie opakovaně odmítají, že by v rámci případného jednání o konečném statusu mohl Izrael tento blok osad anektovat, protože by to prý narušilo územní kontinuitu zamýšleného palestinského státu, se všemi ekonomickými i dopravními komplikacemi.[2]

Územní vymezení bloku Ari'el není přesně ustálené. Uváděná plocha kolísá od 80 do 122 kilometrů čtverečních. Některé zdroje ho definují v širším slova smyslu,[1][3] jiné naopak úžeji, přičemž za samostatný blok považují Guš Karnej Šomron (severní část bloku Ari'el, zahrnující sídla podél silnice číslo 55).[4] Osady Bruchin, Alej Zahav, Lešem a Pedu'el jsou někdy taky označovány za samostatný blok Guš Ma'arava.

Guš Ari'el měl být podle původních plánů z počátku 21. století zahrnut do Izraelské bezpečnostní bariéry (přičemž dle pozdějších verzí plánů na její výstavbu mělo jít vlastně o dva samostatné výběžky, probíhající východozápadním směrem, jeden k městu Ari'el, druhý k osadě Kedumim, mezi nimiž by nebylo přímé spojení). Bariéra ale zatím byla vybudována jen v úseku daleko blíže Zelené linii (z vlastního Izraele se tak do bloku Guš Ari'el vjíždí přes kontrolní stanoviště) a kromě toho vyrostla jen v krátkém úseku, v půlkruhu okolo samotného města Ari'el, jež tvoří nejzazší východní výspu tohoto bloku.[5]

I v situaci politické a teritoriální nevyjasněnosti ale v prvních dvou dekádách 21. století prodělává blok Guš Ari'el setrvalý rozmach a postupně se integruje do ekonomického a veřejného života státu Izrael. Přispívají k tomu dvě velké průmyslové zóny (průmyslová zóna Barkan a průmyslová zóna Ariel) s tisíci pracovních míst, jakož i kapacitní silniční napojení bloku na aglomeraci Tel Avivu. Roku 2018 rozhodl izraelský ministr dopravy Jisra'el Kac o zahájení plánování výstavby tramvajové rychlodráhy, spojující aglomeraci Tel Avivu s osadou Ariel.[6] Již roku 2012 byla dosavadní vyšší škola v Arielu povýšena na univerzitu, čímž se Arielská univerzita stala první vzdělávací institucí tohoto typu v izraelských osadách na Západním břehu. Univerzita na sebe váže další pracovní místa a několik tisíc zdejších studentů fakticky navyšuje populaci regionu. Rozvíjí se vinařství nebo turistický ruch, který využívá zejména přírodně atraktivní okolí kaňonu Nachal Kana s okolními osadami.

Seznam sídelEditovat

Seznam sídel v Guš Ari'el
Jméno Počet obyvatel (r.2016)[7] Rok založení Status Fotografie
Alej Zahav 1643 1982 společná osada  
Ari'el 19 220 1978 město  
Barkan 1798 1981 společná osada  
Bejt Arje-Ofarim 4842 1981 místní rada  
Bruchin 818 1999 společná osada
Chavat Ja'ir součást osady Jakir 2001 společná osada  
Imanu'el 3309 1983 místní rada  
Jakir 1901 1981 společná osada
Karnej Šomron 7102 1976 místní rada  
Kedumim 4323 1975 místní rada  
Kirjat Netafim 910 1983 společná osada  
Lešem součást osady Alej Zahav 2013 společná osada  
Ma'ale Jisrael součást osady Barkan 1997 společná osada
Nofim 690 1986 společná osada  
Pedu'el 1682 1984 společná osada  
Revava 2181 1991 společná osada  

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b Ariel [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2018-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Fact Sheets: The “Consensus” Settlements [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2018-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. אריאל וגוש אריאל [online]. Mír nyní [cit. 2018-06-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. גושי ההתנחלויות [online]. Mír nyní [cit. 2018-06-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2009-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ISRAEL TO BUILD ITS FIRST LIGHT RAIL CONNECTION TO WEST BANK SETTLEMENTS [online]. The Jerusalem Post [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2018-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-05. (hebrejsky)