Gonopody jsou funkčně přeměněné končetiny některých korýšů a mnohonožek, případně přívěsky hmyzu, sloužící jako samčí kopulační orgány. Jedná se obvykle o párové orgány.

Korýši editovat

U korýšů z řádu desetinožců jsou gonopody přeměněné plovací nožky (abdominální končetiny, pleopody) sloužící k přenosu spermií.[1]

U raků mají podobu drobných klepítek a slouží k předání spermatoforů samici. U některých druhů z čeledi Cambaridae přechází samci střídavě z reprodukce schopné formy (forma I) do formy nepářící (forma II) a naopak. Spolu se změnou formy se mění i tvar gonopod, kdy u formy I mají úzké a dlouhé hroty a mléčně bílou barvu a u formy II mají kratší a tupé hroty a žlutavou barvu. Gonopody jsou jedním z klíčových znaků při určování pohlaví raků.

Mnohonožky editovat

U mnohonožek jsou gonopody pozměněné kráčivé končetiny, kterými samci předávají při páření spermatofor. Svinulím gonopody chybí.[2]

Reference editovat

  1. BAUER, Raymond T. Phylogenetic Trends in Sperm Transfer and Storage Complexity in Decapod Crustaceans. Journal of Crustacean Biology. 1986, s. 313–325. Dostupné online. DOI 10.2307/1548173. JSTOR 1548173. 
  2. KOCOUREK, Pavel, a spol. Mnohonožky České republiky. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2017. ISBN 978-80-87964-09-5. S. 11. 

Literatura editovat

  • Patoka J. (2013) Sladkovodní raci. Robimaus, Rudná u Prahy, 71 str.

Externí odkazy editovat