Gizela Šabóková
Gizela Šabóková (* 21. května 1952, Nové Zámky), je česká výtvarnice, pracující převážně se sklem, kovem a litinou.[1][2] Ve skle jsou to pak zejména tavené objekty[3], stavované a malované vitráže[4][5]. V neposlední řadě se věnuje práci do architektury a veřejného prostoru[6].
Gizela Šabóková | |
---|---|
Gizela Šabóková v roce 2022 | |
Narození | 21. května 1952 (72 let) Nové Zámky |
Vzdělání | Umprum (Vysoká škola uměleckoprůmyslová), Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | sklářská výtvarnice a pedagožka |
Webová stránka | gizelasabokova |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatMezi lety 1973–1979 vystudovala ateliér profesora Stanislava Libenského[7] na pražské VŠUP. Kolem roku 1980 začala tvořit první ze skla stavované objekty, pak následovala série děl, která autorka nazvala Nohatky a později Pranohatky. Od přelomu milénia tvoří převážně velké, ze skla tavené a vysekávané figury a torza. Pracuje i nadále bez většího týmu, pouze s pomocí svého životního i profesního partnera, manžela Karla Bartoníčka.
V osmdesátých letech vytvořila nespočet prací do architektury, jako například 13 velkých vitráží pro zrekonstruovaný dům v Týnské ulici čp. 1, který patří do historického komplexu budov zvaného Ungelt v Praze (spolupráce s arch. Jaroslavem Benešem). Nejvíce prací v této době zrealizovali v tandemu s kolegou Jaromírem Rybákem. Jejich práce byly úspěšné i přes svoji politickou neangažovanost a také díky tomu přežily i do dnešních dnů. Za zmínku stojí například čelní okna do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Je zastoupena v mnoha domácích i zahraničních sbírkách[8], jak veřejných, tak soukromých. Její práce jsou v trvalých expozicích významných českých i zahraničních muzeí, například také v Musée des arts décoratifs v Louvre. Za svůj profesní život získala několik ocenění. V roce 2000 obdržela hlavní cenu celosvětového ocenění “Vessels” muzea v japonském Koganezaki.[9][10]
Gizela Šabóková se pravidelně zúčastňuje veletrhů umění, například: Brafa Brussels, PAD Paris, Sofa Chicago a od roku 1985 bývá hostem na Mezinárodním sklářském sympoziu IGS v Novém Boru. Během posledního ročníku v roce 2021 představila sérii figurálních, sklářskými pudry dekorovaných foukaných váz.
Nezanedbatelnou činností Gizely Šabókové je i výuka[11] v oboru ateliérového skla a malby na sklo. Od přelomu 80. a 90. let působila například v Pilchuck Glass School[12] ve Washingtonu, Sheridan College v Torontu, v Centre del Vidre de Barcelona ve Španělsku, nebo v Atelier du Verre de Sars-Poteries ve Francii.
Reference
editovat- ↑ Retrospektivní výstava sklářské výtvarnice Gizely Šabókové Torza. https://www.prazskypatriot.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Svět Krásy, Lehkosti, Elegance, Magie. Pardubická výstava S.K.L.E.M. má nové koření [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Museum Publications | Corning Museum of Glass. www.cmog.org [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Museum Publications | Corning Museum of Glass. www.cmog.org [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Museum Publications | Corning Museum of Glass. www.cmog.org [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Museum Publications | Corning Museum of Glass. www.cmog.org [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Exhibitions | Corning Museum of Glass. www.cmog.org [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Gizela Sabokova [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Vessels: The International Exhibition of Glass. 1. vyd. Shizuoka, Japan: Koganezaki Glass Museum, 2000. 120 s. S. 0, 26-27.
- ↑ Vessels. The International Exhibition of Glass. The Third anniversary of Koganezaki Crystal Park.: (2000) | Antiquariat Klaus Altschäfl. www.abebooks.com [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SANQUIS - 2002/19 Gizela Šabóková - Plastiky ze dna lidské duše, naplněné světlem i temnotou. www.sanquis.cz [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
- ↑ History. www.pilchuck.org [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gizela Šabóková na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky