Geosynchronous Satellite Launch Vehicle

Geosynchronous Satellite Launch Vehicle (hindsky: भूस्थिर उपग्रह प्रक्षेपण यान), zkráceně jako GSLV, je nosná raketa provozovaná Indickou kosmickou agenturou (ISRO).

GSLV (Mk.1/Mk.2)
Země původuIndie
Rodina raketGSLV/PSLV[1]
VýrobceIndická kosmická agentura (ISRO)
Rozměry
Výška49,13 metru
Průměr2,8 metru
Hmotnost414 750 kg
Nosnost
na LEO5 000 kg
na GTO2 500 kg
Historie startů
Statusaktivní (GSLV Mk.2)
Kosmodromkosmodrom Šríharikota
Celkem startů7 (Mk.1)
5 (Mk.2)
Úspěšné starty2 (Mk.1)
5 (Mk.2)
Selhání4 (Mk.1)
0 (Mk.2)
Částečná selhání1 (Mk.1)
0 (Mk.2)
První start20. duben 2001 (Mk.1)
25. dubna 2010 (Mk.2)
Poslední start25. října 2010 (Mk.1)
Pomocné motory – L40H Vikas 2
Počet4
Tah3 040 kN
Specifický impuls262 s
Doba zážehu160 s
PalivoN2O4/UDMH
První stupeň – S139
Tah4 700 kN
Specifický impuls237 s
Doba zážehu100 s
PalivoHTPB
Druhý stupeň – GS2
MotorVikas 4
Tah1598 kN
Specifický impuls293 s (vakuum)
Doba zážehu150 s
PalivoN2O4 + UDMH
Třetí stupeň – CUS12
MotorCE-7.5
Tah75 kN
Specifický impuls454 s
Doba zážehu720 s
PalivoO2 + H2

HistorieEditovat

Na projektu GSLV byli zahájeny práce v roce 1990 s cílem získání indického nosiče pro geostacionární družice.[2] Indie byla závislá na Spojených státech a Evropě pro vynášení třídy družic INSAT.[3]

GSLV používá hlavní komponenty, které jsou již osvědčené v Polar Satellite Launch Vehicle (PSLV) odpalovací zařízení v podobě startovacích motorů S125/S139 na pevná paliva a motoru Vikas na kapalná paliva. Třetí stupeň byl pořízen od ruské společnosti Glavcosmos na základě dohody podepsané v roce 1991.[3] Rusko z dohody vycouvalo po amerických sankcích, které byly zavedeny v květnu 1992. ISRO započal vyvíjet projekt kryogenního horního stupně v dubnu 1994.[4] Ruskem potvrdilo prodej 7 kryogenních stupňů a jedné pozemní makety stupně, namísto 5 stupňů a kryogenní technologie k jejich výrobě.[5]

Popis nosičeEditovat

Nosič GSLV je 49 metrů vysoký, se startovní hmotností 415 tun, má tři stupně s pevnými, kapalnými a kryogenními pohonnými hmotami. Náklad chrání kryt, který je 7,8 metru dlouhý a má 3,4 metru v průměru a chrání elektroniku nosiče a družice během jejich letu atmosférou. Kryt je odhozen, když nosič dosáhne nadmořské výšky asi 115 km.[6]

GSLV používá pro telemetrii S-band a C-band transpondérů pro monitorování chodu nosiče, sledování výkonu, sledování dráhy, dodržení letového koridoru, bezpečnosti letu a předběžné dráhy. Redundantní palubní inerciální navigační systém/Inerciální naváděcí systém GSLV sídlí na jeho palubě a řídí nosič od startu po cílovou dráhu. Digitální autopilot a obvody naváděcího systému zajišťují požadovanou výšku manévru a doručení družice na zadanou oběžnou dráhu.

GSLV může umístit přibližně 5000 kg na nízkou oběžnou dráhu prográdního (východního) směru. S GSLV Mk.1, pomocí ruského stupně 12KRB, s kryogenním raketovým motorem KVD-1, GSLV může umístit až 2200 kg na 18° geostacionární oběžnou dráhu. S GSLV Mk.2 používající indický kryogenní motor CE-7.5 ve třetím stupni, namísto ruského kryogenního motoru.

Historie startůEditovat

Dne 5. ledna 2014 byla vypuštěna družice GSAT-14.

Dne 27. dubna 2015 byl na dráhu přechodovou ke geostacionární vypuštěn satelit GSAT-6 o hmotnosti 2117 kg.

Dne 8. září 2016 Indie vyslala na geostacionární dráhu meteorologickou družici INSAT 3DR.[7]

Dne 5. května 2017 byla na geostacionární dráhu vypuštěna komunikační družice GSAT-9.[1][8][9][10]

Dne 13. srpna 2021, při vypouštění satelitu EOS-3, došlo z důvodu selhání horního stupně GSLV Mk.2 (s motorem CE-7.5), kvůli čemuž satelit nedosáhl oběžné dráhy.[11][12]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geosynchronous Satellite Launch Vehicle na anglické Wikipedii.

  1. a b KREBS, Gunter. GSLV [online]. http://space.skyrocket.de, rev. 2017-05-05 [cit. 2017-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GSLV Launched Successfully. Current Science. May 2001. Dostupné online [cit. 12 December 2013]. (anglicky) 
  3. a b SUBRAMANIAN, T S. The GSLV Quest. www.frontline.in. March 17–31, 2001. Dostupné online [cit. 12 December 2013]. (anglicky) 
  4. RAJ, N Gopal. The long road to cryogenic technology. www.thehindu.com. Chennai, India: 21 April 2011. Dostupné online [cit. 12 December 2013]. (anglicky) 
  5. SUBRAMANIAN, T S. The cryogenic quest. www.frontline.in. 28 April – 11 May 2001. Dostupné online [cit. 13 December 2013]. (anglicky) 
  6. GSLV-F04 [online]. ISRO [cit. 2013-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 04-01-2014. (anglicky) 
  7. http://www.isro.gov.in, 2016-09-08 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. (anglický) 
  8. GSAT-9 launch: With South Asia Satellite Isro moves into heavyweight category. http://www.hindustantimes.com/. 2017-05-05. Dostupné online [cit. 2017-05-05]. (anglicky) 
  9. BONNY, Robin. Launchinfo.space - Space Launch Information. www.launchinfo.space [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-05. 
  10. Calendar – Spaceflight101. spaceflight101.com [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. India's GSLV fails on long-delayed EOS-03 mission [online]. 2021-08-11 [cit. 2021-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Explained: The takeaways from GSLV-F10 failure [online]. 2021-08-13 [cit. 2021-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat