Otevřít hlavní menu

Georges Charpak

francouzský fyzik polského původu, nositel Nobelovy ceny

Georges Charpak (1. srpna 1924, Dabrovica, Polsko, dnes Ukrajina29. září 2010, Paříž, Francie) byl francouzský fyzik polského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1992), kterou obdržel za vynález a vývoj částicových detektorů, zejména drátěné komory.

Georges Charpak
CHARPAK Georges-24x50-2005 cropped.JPG
Narození 8. března 1924
Dubrovytsia
Úmrtí 29. září 2010 (ve věku 86 let)
Paříž
Alma mater Lycée Saint-Louis
Mines ParisTech
Zaměstnavatel Evropská organizace pro jaderný výzkum
Ocenění CNRS silver medal (1960)
Prix Jean-Ricard (1973)
High Energy and Particle Physics Prize (1989)
Nobelova cena za fyziku (1992)
důstojník Národního řádu za zásluhy (1997)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Drátěná komora

Do Paříže se z Polska přestěhoval s celou svojí rodinou v sedmi letech. Za druhé světové války byl v odboji a v roce 1943 byl zajat vichisty. V roce 1944 vězněn v koncentračním táboře v Dachau, odkud byl po roce propuštěn a dalším se stal občanem Francie.

VědecEditovat

  • 1955 – doktorát (College de France) v Paříži
  • 1959 – pracovník CERNu
  • 1968 – konstrukce první drátěné komory
  • 1984profesor fyziky a chemie na School of Advanced Studies v Paříži
  • 1985 – členem francouzské akademie věd

Drátěná komoraEditovat

 
Schematický nákres drátěné komory

Tento detektor je schopen zachytit každou sekundu dráhu několika miliónů částic a tato data předat počítači k vyhodnocení. Dřívější detektory, jako bublinková komora či mlžná komora, měli řádově nižší schopnost záchytu částic. Rychlost a přesnost detektoru vyvolala převrat v částicové fyzice. Objev částice J/psi Tingem a objev částic W a Z Carlem Rubbiou (Nobelova cena 1976, 1984) umožnil tento detektor. Od roku 1990 se drátěná komora používá téměř u všech experimentů v částicové fyzice.

Charpakova komora nalezla také uplatnění v medicíně, biologii a v průmyslu.

Externí odkazyEditovat