Genja Jonas
Genja Jonas (2. září 1895 Rogoźno, okres Obornik, provincie Posen jako Jenny Jonas - 8. května 1938 Drážďany) byla německá fotografka.
| Genja Jonas | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. září 1895 Rogoźno |
| Úmrtí | 8. května 1938 (ve věku 42 let) Drážďany |
| Povolání | fotografka |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodina
editovatJonasová se narodila jako druhé dítě židovských obchodníků s doutníky, její otec byl Simon Sigismund Jonas (* 1866) a matka Laura Loewenthal (* 1867). Měla tři sourozence: staršího bratra Maxe (* 1894), který se stal, stejně jako jeho otec, dealerem doutníků a po konfiskaci majetku Adolfem Hitlerem emigroval se svou rodinou do Nizozemska, kde pracoval v Rotterdamu. Mladší bratr Kurt (* 1898) se stal lékařem v Drážďanech. Její sestra Sharon (* 1907, po svatbě Rosenbaumová) také úspěšně emigrovala.
Rodiče Genji Jonasové žili od 20. let 20. století se svými dětmi v Drážďanech. Podařilo se jim emigrovat, podobně jako jejich synovi Maxovi, do Nizozemska. Oba však byli v březnu 1943 v Rotterdamu zatčeni, posláni do koncentračního tábora Westerbork a odtud deportováni do vyhlazovacího tábora Sobibor. Zde byli zavražděni 23. července 1943.
Život a dílo
editovatJonasová vyrůstala v Brombergu a chodila do Berlína, kde studovala fotografii. Později se usadila v Drážďanech, stejně jako její sourozenci a v roce 1920 na Bürgerwiese 6 otevřela fotografické studio „Portikus“. Mezi jejími spolupracovníky patřil také v roce 1920 fotografka Erica Stroedel (1899-1984), která se učila u Hugo Erfurtha[1] a v roce 1931 u ní pobyl několik měsíců na vyučenou umělec Wols - fotograf, malíř a grafik.
Jonasová byla jedním z nejvyhledávanějších portrétních fotografů v Drážďanech, účastnila se mezinárodních výstav a pracovala v zahraničí, včetně Francie. V Anglii měla dovoleno fotografovat členy královské rodiny. Význam získaly její fotografie tanečnice Grety Palucci.
Jejich byt byl místem setkávání intelektuální a umělecké elity své doby. Vedle známých osobností Jonasová vytvořila také portréty mnoha obyvatel Drážďan. Zvláště její záběry dětí sklízely chválu jejích současníků, protože v nich dokázala zachytit "roztomilost a tajemnství skutečného dětství."[2] Celkem pořídila 20 000 fotografií, z nichž se řada objevila v publikacích.[3] "Její unikátní styl byl založen na technické metodě krátké expozice, velmi citlivá retuš, důležitý ale byl vždy psychologicky hluboký a pronikavý vhled."[2]
Kromě portrétů dělala Jonasová také surrealistické fotografické koláže. Kromě Kurta Schwitterse, s nímž se přátelila a také jej často portrétovala, přišla několikrát do kontaktu s dadaistickým hnutím. Kromě vlastních fotografických koláží spolupracovala na kolážích se Schwitterem, v roce 1929 byly součástí výstavy "Film und Foto" ve Stuttgartu.
Fotogalerie
editovat-
Herec Adolph Wohlbrück -
Palucca, asi 1930-1940, tanečnice Gret Palucca -
Joachim Ringelnatz, 1926 -
Slečna v háčkovaném kabátku, 1930 -
Genja Jonas: Merz 20, 1927; fotografie na obálce Kurt Schwitters -
Koláž, asi 1930 -
Německý spisovatel Heinrich Zerkaulen
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Familie Jonas. In: Gesellschaft für Christlich-Jüdische Zusammenarbeit (Hrsg.): Buch der Erinnerung. Juden in Dresden – deportiert, ermordet, verschollen 1933–1945. w.e.b., Dresden 2006, ISBN 3-939888-14-1, str. 166–168.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Genja Jonas na Wikimedia Commons - Artikel zum Schicksal der Eltern von Genja Jonas
Reference
editovat- ↑ Frank-Manuel Peter: Das tänzerische Lichtbild. Hugo Erfurth als Dokumentarist des frühen Ausdruckstanzes. In: Bodo von Dewitz, Karin Schuller-Procopovici (Hrsg.): Hugo Erfurth, 1874–1948. Photograph zwischen Tradition und Moderne. Köln 1992.
- ↑ a b E. Büttner: Die Lichtbildnerin Genja Jonas [Nachruf]. In: Gemeindeblatt der Israelitischen Religionsgemeinde, Nr. 12, 15. Juni 1938, S. 9.
- ↑ Vgl. u.a. Alfred Günther: Das Bildnis des Kindes. Mit Illustrationen von Genja Jonas. In: Joh. Erich Gottschalch (Hrsg.): Dresdner Kalender. Jahrbuch über das künstlerische, geistige und wirtschaftliche Leben in Dresden. Verlag von Carl Creutzburg, Dresden [1927], S. 177–180.
