García III. Navarrský
García III. Navarrský (1012, Nájera – 1. září 1054, Atapuerca), přezdívaný García z Nájery, byl od roku 1035 do své smrti navarrským králem. Byl také hrabětem z Ávaly a pod svou osobní kontrolou měl část kastilského hrabství. Jako nejstarší manželský syn krále Sancha III. měl dynastická práva na navarrskou korunu; tím se stal se feudálním vládcem nad dvěma svými bratry: nemanželským Ramirem, který dostal pozemky, které se staly základem pro vznik Aragonského království; a Gonzalem, který obdržel hrabství Sobrarbe a Ribagorza. Podobně měl určitý nárok na suzerenitu nad svým bratrem Ferdinandem, který za vlády jejich otce vládl jako hrabě z Kastilie, nominálně podřízené Leónskému království, dostal se ale pod osobní kontrolu Sancha III.
| García III. Navarrský | |
|---|---|
| navarrský král | |
.png) | |
| Doba vlády | 1035–1054 |
| Narození | 1012 Nájera, Navarrské království |
| Úmrtí | 1. září 1054 Atapuerca, Kastilské hrabství |
| Předchůdce | Sancho III. |
| Nástupce | Sancho IV. |
| Manželka | Štěpánka |
| Potomci | Sancho IV. Navarrský Urraca Navarrská Ermesinda Navarrská Ramiro Navarrský Ferdinand Navarrský Ramón Navarrský Jimena Navarrská Mayor Navarrská Sancha Navarrská Sancho Garcés Mencía Garcés |
| Dynastie | Jiménezové |
| Otec | Sancho III. Navarrský |
| Matka | Munia Mayor Kastilská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
García Sánchez zdědil Navarrské království po smrti svého otce Sancha III. v roce 1035, přičemž obešel svého staršího, avšak nemanželského bratra Ramira. V roce 1043 porazil svého nevlastního bratra v bitvě, čímž stanovil východní hranici království. García Sánchez III. využil oslabeného stavu četných islámských taifských království, která vznikla po rozpuštění Córdobského chalífátu, k posunutí jižní hranice přes jejich území a v roce 1045 dobyl město Calahorra. Po svém otci zdědil také hrabství Álava a velkou část Kastilského hrabství (La Burebu, Trasmieru, Montes de Oca, Encartaciones a Las Merindades).
V roce 1037 se připojil ke svému bratru Ferdinandovi, nominálnímu kastilskému hraběti, v bitvě proti Leónskému království, která se odehrála poblíž řeky Pisuerga a která vešla ve známost jako bitva o Tamarón. Král Bermudo III. byl v bitvě poražen a zabit, a tak skončila dynastie, sahající k Petrovi z Kantábrie, vévodovi z 8. století. Ferdinand byl pak korunován leónským králem. Vztah mezi oběma bratry se však zhoršil kvůli konfliktu o rozdělení zemí Kastilie mezi León a Navarru, což vedlo k bitvě u Atapuercy, v níž García Sánchez zahynul.
Manželství a rodina editovat
García Sánchez se v roce 1038 v Barceloně oženil se Štěpánkou, zřejmě nejmladší dcerou hraběte Bernarda Rogera z Bigorre. S ní měl devět dětí:
- Sancho IV. Navarrský
- Urraca Navarrská
- Ermesinda Navarrská
- Ramiro Navarrský
- Ferdinand Navarrský
- Ramón Navarrský
- Jimena Navarrská
- Mayor Navarrská
- Sancha Navarrská
Král García měl také dvě nemanželské děti s neznámými ženami:
- Sancho Garcés
- Mencía Garcés
Vývod z předků editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku García Sánchez III of Pamplona na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu García Sanchez III. Navarrský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Sancho III. |
Navarrský král García III. 1035–1054 |
Nástupce: Sancho IV. |
