Gallimimus
Gallimimus („napodobitel kura“) žil v období pozdní křídy, asi před 75 až 70 miliony let. Byl to po dvou chodící a běhající všežravec, dlouhý přibližně 6 metrů[1] a vážící kolem 450[2][3] až 480[4] kilogramů. Tento štíhle stavěný dinosaurus patřil mezi ornitomimosaurní teropody (do skupiny jinak primárně dravých dvounohých dinosaurů). Šlo zřejmě o rychlonohého stádního všežravce.
 GallimimusStratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 71 - 68 mil. let | |
|---|---|
 Přibližný vzhled rodu Gallimimus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Theropoda |
| Infrařád | Ornithomimosauria |
| Čeleď | Ornithomimidae |
| Rod | Gallimimus |
| Binomické jméno | |
| Gallimimus bullatus Osmólska, Roniewics a Barsbold, 1972 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Naleziště editovat
Jeho tři téměř kompletní kostry byly objeveny na mongolském nalezišti Altan Úl v poušti Gobi (souvrství Nemegt). Ostatní nálezy byly odkryty také na území dnešního Mongolska.
Popis editovat
Galimimus byl po dvou chodící všežravec nebo býložravec. Měl poměrně dlouhý bezzubý zobák, dlouhý štíhlý krk a ohebný ocas. Byl poměrně štíhlý a gracilní. Mohl dosáhnout velmi vysoké rychlosti v běhu. Podle tvaru kostí na nohou a celkového tvaru těla někteří vědci usoudili, že mohl při běhu dosáhnout maximální rychlosti až kolem 56 km/h.[5]
Způsob života editovat
Dříve si vědci mysleli, že galimimovy „ruce“ nebyly schopny nic uchopit. Vědci se domnívali, že svýma "rukama" hrabal v hlíně a hledal kořínky, nebo že kradl dinosauří, plazí a ptačí vejce. Později byl také vyobrazován, jak požírá trávu. Dnes se však vědci přiklánějí především k možnosti, že galimimus byl spíše všežravec. Dnes se vědci domnívají, že galimimovy „ruce“ byly chápavé. Mohl tedy s nimi chytat ještěrky, malé savce, hmyz a jiné bezobratlé. Nejspíše žil ve stádech (a to možná značně početných). Každý galimimus ale nejspíše lovil sám za sebe (nejednalo se tedy o lov ve smečce). Jako každý jiný dinosaurus i galimimus snášel vejce. Pro vejce představovali nebezpečí takzvaní „lupiči vajec“ (oviraptoři) a možná i jiní galimimové. Galimimus se asi stával častou kořistí velociraptorů, ale i jiných dravců.
Fosilní otisky stop editovat
V roce 2017 byl ve vědecké studii zveřejněn objev desítek otisků fosilních stop patřících zřejmě rodu Gallimimus. Objev byl učiněn roku 2009 v poušti Gobi (v sedimentech souvrství Nemegt).[6]
V populární kultuře editovat
Galimimové se jako stádní živočichové objevují například v románu i filmu Jurský park.
Reference editovat
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Peter J. Makovicky, Daqing Li, Ke-Qin Gao, Matthew Lewin, Gregory M. Erickson & Mark A. Norell. (2009). "A giant ornithomimosaur from the Early Cretaceous of China". Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, 277(1679): 211-217. doi: 10.1098/rspb.2009.0236
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 114 (anglicky)
- ↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
- ↑ SOCHA, Vladimír. Jak rychle běhali pštrosí dinosauři. OSEL.cz [online]. 8. prosince 2022. Dostupné online. (česky)
- ↑ Hang-Jae Lee, Yuong-Nam Lee, Thomas L. Adams, Philip J. Currie, Yoshitsugu Kobayashi, Louis L. Jacobs & Eva B. Koppelhus (2017). Theropod trackways associated with a Gallimimus foot skeleton from the Nemegt Formation, Mongolia. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. doi: http://doi.org/10.1016/j.palaeo.2017.10.020
Literatura editovat
- Hurum, J. (2001). Lower jaw of Gallimimus bullatus. pp. 34–41. In: Mesozoic Vertebrate Life. Ed.s Tanke, D. H., Carpenter, K., Skrepnick, M. W. Indiana University Press.
- Kobayashi, Y. and Barsbold, R. (2006). „Ornithomimids from the Nemegt Formation of Mongolia.“ Journal of the Paleontological Society of Korea, 22(1): 195–207.
- Norell, M. A., Makovicky, P., and Currie, P. J. (2001). „The beaks of ostrich dinosaurs.“ Nature, 412: 873–874.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gallimimus na Wikimedia Commons - Článek o galimimovi na webu Prehistoric Beast of the Week (anglicky)
- Článek o galimimovi na webu DinosaurusBlog (česky)
