Gaius Licinius Macer Calvus
Gaius Licinius Macer Calvus (28. května 82 př. n. l. – 47 př. n . l.) byl básník a jeden z představitelů nového básnického směru římské literatury – neóteriků.
| Gaius Licinius Macer Calvus | |
|---|---|
| Narození | 28. května 82 př. n. l. starověký Řím |
| Úmrtí | 47 př. n. l. (ve věku 34–35 let) nebo 48 př. n. l. (ve věku 33–34 let) |
| Povolání | básník, spisovatel a řečník |
| Choť | Quinctilla |
| Rodiče | Gaius Licinius Macer[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Licinius Calvus se narodil roku 82 př. n. l. do významné plebejské rodiny jako syn analisty Licinia Macra. Na rozdíl od ostatních členů neóterického kroužku pocházel z Říma. Byl důvěrným přítelem Valeria Catulla.
Dílo editovat
Měl být úspěšným řečníkem a autorem několika básnických děl. Publikoval prý 21 knih svých řečí.[2] Proslul především v oblasti soudního řečnictví. Byl konkurentem Cicerona a zastáncem přísného atticismu.[3] Jeho sláva značně vzrostla díky jeho obžalobě Caesarova příznivce Publia Vatinia.[4] Tato řeč byla vzorem ještě v době Tacitově.[3] Psal útočné epigramy namířené proti politikům (Caearovi a Pompeiovi), ale skládal také svatební a milostné písně. Jednou z nich je pohřební píseň věnovaná jeho předčasně zemřelé manželce či milence Quintilii. Mimo to je autorem epyllia Io (pojmenováno podle hlavní hrdinky), v němž byl uplatněn oblíbený motiv helénistické literatury – proměna.
Ukázky z díla editovat
| „ |
ÍÓ Och ty nešťastná panno, ty trpkým živíš se býlím... Má mysl pro sebe větší teď hrůzu jen všechnu šílí... Těžká nesmírným spánkem se zvrátila panenka v oku... I Slunce pomýšlí na to se zotavit z věčného běhu... |
“ |
| — Přeložil Otakar Smrčka | ||
| „ | EPIGRAM
na hlavě. Co by as rád, uhodneš? Mužského chce! |
“ |
| — Přeložil Otakar Smrčka | ||
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Licinii. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ CATULLUS, Gaius Valerius, STEHLÍKOVÁ, Eva, (ed). Zhořklé polibky. Praha: Československý spisovatel, 1980. s. 112. Klub přátel poezie.
- ↑ a b JANOUŠEK, Jan, Eva KUŤÁKOVÁ a Anežka VIDMANOVÁ. Slovník latinských spisovatelů. Praha: Leda, 2004. s. 156. ISBN 8073350424
- ↑ CONTE, Gian Biagio. Dějiny římské literatury. 2. vyd. Přeložila Dagmar BARTOŇKOVÁ. Praha: Koniasch Latin Press, 2008. s. 148. ISBN 9788086791579.
