Gaius Licinius Macer Calvus

římský básník

Gaius Licinius Macer Calvus (28. května 82 př. n. l. – 47 př. n . l.) byl básník a jeden z představitelů nového básnického směru římské literaturyneóteriků.

Gaius Licinius Macer Calvus
Narození82 př. n. l.
Řím
Úmrtí47 př. n. l. (ve věku 34–35 let) nebo 48 př. n. l. (ve věku 33–34 let)
Povoláníbásník, spisovatel a řečník
RodičeGaius Licinius Macer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Licinius Calvus se narodil roku 82 př. n. l. do významné plebejské rodiny jako syn analisty Licinia Macra. Na rozdíl od ostatních členů neóterického kroužku pocházel z Říma. Byl důvěrným přítelem Valeria Catulla.

DíloEditovat

Měl být úspěšným řečníkem a autorem několika básnických děl. Publikoval prý 21 knih svých řečí.[1] Proslul především v oblasti soudního řečnictví. Byl konkurentem Cicerona a zastáncem přísného atticismu.[2] Jeho sláva značně vzrostla díky jeho obžalobě Caesarova příznivce Publia Vatinia.[3] Tato řeč byla vzorem ještě v době Tacitově.[2] Psal útočné epigramy namířené proti politikům (Caearovi a Pompeiovi), ale skládal také svatební a milostné písně. Jednou z nich je pohřební píseň věnovaná jeho předčasně zemřelé manželce či milence Quintilii. Mimo to je autorem epyllia Io (pojmenováno podle hlavní hrdinky), v němž byl uplatněn oblíbený motiv helénistické literatury – proměna.   

Ukázky z dílaEditovat

ÍÓ

Och ty nešťastná panno, ty trpkým živíš se býlím...

Má mysl pro sebe větší teď hrůzu jen všechnu šílí...

Těžká nesmírným spánkem se zvrátila panenka v oku...

I Slunce pomýšlí na to se zotavit z věčného běhu...

— Přeložil Otakar Smrčka
EPIGRAM


Velikán, kterého všichni se bojí, škrabe se prstem

na hlavě. Co by as rád, uhodneš? Mužského chce!

— Přeložil Otakar Smrčka


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. CATULLUS, Gaius Valerius, STEHLÍKOVÁ, Eva, (ed). Zhořklé polibky. Praha: Československý spisovatel, 1980. s. 112. Klub přátel poezie.
  2. a b JANOUŠEK, Jan, Eva KUŤÁKOVÁ a Anežka VIDMANOVÁ. Slovník latinských spisovatelů. Praha: Leda, 2004. s. 156. ISBN 8073350424
  3. CONTE, Gian Biagio. Dějiny římské literatury. 2. vyd. Přeložila Dagmar BARTOŇKOVÁ. Praha: Koniasch Latin Press, 2008. s. 148. ISBN 9788086791579.