Wikipedie

Fronta národního odporu

afghánské vojenské hnutí bývalých příslušníků Severní aliance a odpůrců islamistického hnutí Tálibán operující v hornaté provincii Pandžšír

Fronta národního odporu Afghánistánu (NRF), známá též jako Druhý odboj, přezdíván nepřesně také jako „pandžšírský odboj“, je afghánské vojenské hnutí odporu proti radikálnímu hnutí Tálibán a jeho islamistické vládě Islámského emirátu Afghánistán.

Fronta národního odporu Afghánistánu
جبهه مقاومت ملى افغانستان (darí)
د افغانستان مقاومت جبهه (paštština)
Vlajka Fronty národního odporu[1][2] (odvozena z vlajky Severní aliance a Afghánistánu z let 1992–2001) Vlajka zaniklé Afghánské islámské republiky (2013–2021)
Vlajka Fronty národního odporu[1][2] (odvozena z vlajky Severní aliance a Afghánistánu z let 1992–2001)

Vlajka zaniklé Afghánské islámské republiky (2013–2021)
Znak Fronty národního odporu
Znak Fronty národního odporu
Území ovládané odbojem (modrá) v Afghánistánu
Území ovládané odbojem (modrá) v Afghánistánu
Základní info
Aktivní16. srpna 2021 – současnost
Operační
území		province Pandžšír, Parván a Baghlán v Afghánistánu
VelitelAhmad Masúd
Amrulláh Sálih
Bismilláh Chán Mohammadí
ZákladnyBázárak v provincii Pandžšír
Sílacca 8 000–10 000
SpojenciTádžikistánTádžikistán Tádžikistán (údajně)
OponentiTálibánTálibán Tálibán
Al-KáidaAl-Káida Al-Káida
PákistánPákistán Pákistán (údajně)
Konflikty/bojekonflikt v Afghánistánu
Pandžšírský konflikt (od 17. srpna 2021)

Hnutí fronty se skládá z bývalých příslušníků Severní aliance a odpůrců Tálibánu operující v několika hornatých provinciích Afghánistánu, přičemž první základnou se stal Pandžšír. Zde se zformovalo po úspěšné ofenzívě Tálibánu v srpnu roku 2021, takřka ihned po stažení vojsk Spojených států amerických. Do čela odporu se postavili politik a vojenský vůdce Ahmad Masúd (syn Ahmada Šáha Masúda) a bývalý afghánský viceprezident Amrulláh Sálih,[3] který je v souvislosti s útěkem bývalého prezidenta Ašrafa Ghaního ze země v souladu s afghánskou ústavou úřadující prezident Afghánistánu.[4]

Historie editovat

 
Pandžšírské údolí

V 90. letech 20. století bylo Pandžšírské údolí (v překladu Údolí pěti lvů[5]) a okolní území srdcem operací tzv. Severní aliance.[6] Je to oblast obývaná převážně Tádžiky, kteří hovoří jazykem darí, a rodiště Ahmada Šáha Masúda, přezdívaného Lev z Pandžšíru, což byl polní velitel protitálibánských sil. Narodil se zde také jeho syn a nástupce Ahmad Masúd.[7]

13. července 2021 indické vydání listu The Economic Times informovalo, že bývalí vůdci Severní aliance plánují přeskupení v boji proti Tálibánu.[8] 28. července 2021 noviny The Washington Post oznámily, že zbytky Severní aliance byly mobilizovány pro hnutí odporu proti Tálibánu.[9]

Pandžšírský konflikt editovat

 
Detailní pohled na území odboje v Pandžšíru (růžová) během ofenzívy Tálibánu v srpnu 2021

V srpnu 2021, po pádu Kábulu, bylo oznámeno, že velký počet protitálibánských sil zamířil do Pandžšírského údolí, jediného regionu Afghánistánu, který ještě nebyl dobyt Tálibánem, aby tam vytvořil baštu odporu.[10][11][12] Amrulláh Sálih na svém twitteru odsoudil prezidentův útěk ze země a v souladu s afghánskou ústavou se prohlásil za jediného právoplatného úřadujícího prezidenta Afghánistánu.[5] Afghánská ambasáda v Dušanbe uznala Sáliha za jediného legitimního vůdce země. Sálih vyzval své spoluobčany, aby se postavili proti Tálibánu.[13]

 
Oblast Pandžšírského údolí ovladaná Masúdem

17. srpna 2021 se objevily nepotvrzené zprávy o přílivu Afghánců k silám odporu. Bývalí afghánští vojáci tádžického původu se začali sjíždět do Pandžšírského údolí na tancích a obrněných transportérech.[14]

Republikánské povstání editovat

Republikánské povstání v Afghánistánu
konflikt: konflikt v Afghánistánu
 
Zničené tanky v Pandžšíru
Trvání17. srpna 2021 – současnost
Místoprovince Pandžšír, Parván, Baghlán, Vardak a Dájkundí v Afghánistánu
Výsledekprobíhá
  • Tálibán ovládl většinu údolí Pandžšír
Strany
  Islámský emirát Afghánistán (Tálibán)
Al-Káida  Al-Káida (údajně)

podpora:
Pákistán  Pákistán (nepotvrzeno)

  loajalisté IRA
  •   Fronta národního odporu
  • menší frakce

podpora:
Tádžikistán  Tádžikistán (údajně)

nezávislé milice
tálibánský disent
Velitelé
Síla
60 000–260 000 z Islámské obranné síly Afghánistánu a příslušníků různých milic:
  • protalibánští Hazárové
  • protalibánští Tádžikové
  • cizí mudžáhidé, z nichž někteří mohou být napojení na Al-Káidu
2 000–10 000 odpůrců Tálibánu z milic a zbytků afghánských bezpečnostních sil
  • cca 9 000 bojujících za A. Masúda (dle jeho prohlášení)

protitalibánské milice Hazárů ve Vardaku a Dájkundí,
neznámý počet příslušníků milic okolo Pandžšíru

Ztráty
(údaj z 6. 9. 2021)
více než 950 mrtvých mrtvých dle odporu,
více než 1 000 zajatců dle odporu 		(údaj z 6. 9. 2021)
těžké ztráty
velké množství zajatců
mnoho vozidel a zbraní ukořistněno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do 20. srpna 2021 fronta dobyla město Čáríkár[15] a tři okresy v provincii Baghlan.[16] Podle posledních zpráv disponují povstalci silou cca 10 000 ozbrojenců.[17]

Dne 21. srpna 2021 bylo oznámeno, že zástupci Fronty národního odporu se setkali s afghánským premiérem Abdulláhem Abdulláhem a bývalým afghánským prezidentem Hámidem Karzajem, aby jednali o potenciálním zřízení přechodné afghánské vlády.[18]

Dne 22. srpna 2021 Al-Arabíja uvedla, že zástupci Tálibánu vyzvali Frontu národního odporu, aby do čtyř hodin kapitulovala a převedla ovládaná území pod kontrolu Tálibánu, jinak zahájí útok.[19] Poté, co Masúd kapitulaci odmítl, byly rozpoutány boje, během nichž byla přepadena jedna z hlavních jednotek Tálibánu a tálibové měli více než 300 mrtvých.[20] 23. srpna 2021 zástupci Tálibánu oznámili, že po těžkých bojích dobyli zpět tři okresy v provincii Baghlan a oblehli Masúdovi muže.[21] Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid uvedl na Twitteru, že před dalšími boji upřednostňují mírová jednání.[22]

Dne 29. srpna 2021 bylo oznámeno, že Tálibán zablokoval mobilní a internetový přísun v provincii Pandžšír, aby vyvinul nátlak na své odpůrce.[23]

Dne 31. srpna 2021 zahájily oddíly Tálibánu proti odpůrcům útok.

Dne 6. září 2021 Tálibán oznámil, že dobyl celou provincii Pandžšír. Ahmad Masúd, který dříve několikrát toto oznámení vyvrátil, uvedl, že je v bezpečí. Představitelé Fronty národního odporu tvrdí, že stále drží „strategické pozice“.[24]

Dne 21. září 2021 bylo americkými výzvědnými službami a bývalými členy afghánské vlády potvrzeno, že Ahmad Masúd uprchl krátce po obsazení Pandžšírského údolí do tádžického Dušanbe. Také Amrulláh Sálih se nachází v blízkosti Dušanbe.[25]

Reakce editovat

  •   Ruský velvyslanec v Afghánistánu Dmitrij Žirnov označil odpor za „odsouzený k zániku" a prohlásil, že povstání bude neúspěšné. Žirnov dále uvedl, že Sálihovo prohlášení úřadujícím prezidentem Afghánistánu je protiústavní a dodal, že odpůrci nemají žádnou vojenskou šanci.[26]
  •   Tálibán označil odpor Pandžšíru za zradu na amnestii, kterou všem odpůrcům nabídl.[27]
  •   Shankar Roychowdhury, bývalý náčelník generálního štábu indické armády, uvedl, že Indie musí oslovit Pandžírský odboj a další protitálibánské frakce a vytvořit přátelské vazby k Indii.[28]

Galerie editovat

  •  
    Průsmyk Salang v Hindúkuši je jedním z míst, kde proběhly boje
  •  
    Amrulláh Sálih
  •  
    Ahmad Masúd
  •  
    interview s pandžšírským odbojářem
  •  
    bojovníci Tálibánu v Pandžšíru 11. září 2021
  •  
    tank tálibů
  •  
    zničené vozidlo v Pandžšíru
  •  
    zničené vozidlo v Pandžšíru

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ https://www.republicworld.com/world-news/rest-of-the-world-news/afghan-resistance-against-taliban-led-by-ahmed-masood-and-amrullah-saleh-unveils-its-flag.html
  2. ↑ https://foreignpolicy.com/2021/08/30/anti-taliban-resistance-ahmad-massoud-interview-afghanistan/
  3. ↑ Budeme pokračovat v boji, Talibanu se nepodvolíme, slibuje bývalý afghánský viceprezident. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ https://twitter.com/amrullahsaleh2/status/1427631191545589772. Twitter [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Tálibán nemá vyhráno, v Pandžšíru se formuje ozbrojený odpor. E15.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ The Panjshir Valley: what is the main bastion of resistance against the Taliban advance in Afghanistan [online]. 2021-08-16 [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Ahmad Massoud Declared As His Father’s Successor. TOLOnews [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ CHAUDHURY, Dipanjan Roy. Northern Alliance plans to regroup: Resistance leaders seek arms to fight Taliban in Northern Afghanistan. The Economic Times. Dostupné online [cit. 2021-08-20]. (anglicky) 
  9. ↑ MURTAZASHVILI, Jennifer Brick. Northern Afghanistan once kept out the Taliban. Why has it fallen so quickly this time?. The Washington Post [online]. 2021-07-28 [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ AFP. Defiant Afghan ex-VP vows new fight with Taliban. Digital Journal [online]. 2021-08-17 [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ As Taliban takes over, one Afghan province is still standing strong - Here's the story of Ahmad Shah Massoud and his bastion Panjshir. Free Press Journal [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ An anti-Taliban front forming in Panjshir? Ex top spy Saleh, son of 'Lion of Panjshir' meet at citadel. The Week [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Талибы пока не стали полновластными хозяевами Афганистана / В мире / Независимая газета. www.ng.ru [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (rusky) 
  14. ↑ SERVICE, Tribune News. Panjshir flies flag of resistance again; Amrullah says he is President of Afghanistan. Tribuneindia News Service [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Силы сопротивления начали бои с талибами в Афганистане. lenta.ru [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (rusky) 
  16. ↑ Силы сопротивления отбили у талибов три района афганской провинции Баглан. www.kommersant.ru [online]. 2021-08-20 [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (rusky) 
  17. ↑ GLAS, Othmara. Widerstand gegen Taliban: Die letzte Bastion im Pandschir-Tal. FAZ.NET. Dostupné online [cit. 2021-08-20]. ISSN 0174-4909. (německy) 
  18. ↑ What's Going On in Afghanistan? Latest on Evacuation, Biden Speech, Refugees. www.bloomberg.com [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ Талибы дали руководству сопротивления в провинции Панджшер четыре часа, чтобы сдаться. ТАСС [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ DIALOG.UA. 300 талибов угодило в засаду ополчения в Баглане. Диалог.UA [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (rusky) 
  21. ↑ Талибы заявили о взятии в осаду сил сопротивления в Панджшере. aif.ru [online]. 2021-08-23 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (rusky) 
  22. ↑ Tálibán hlásí znovudobytí vzpurných okresů. Obklíčil také dosud nezdolný Pandžšír | Svět. Lidovky.cz [online]. 2021-08-23 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  23. ↑ Талибы блокировали провинции Панджшер доступ к мобильной связи. Interfax.ru [online]. [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. (rusky) 
  24. ↑ Boj o Pandžšír: Tálibán hlásí do světa, že zlomil odpor v jedné z nejmenších provincií. Situace je ale nepřehledná. Lidovky.cz [online]. 2021-9-6. Dostupné online. 
  25. ↑ COLE, Matthew; KLIPPENSTEIN, Ken. Afghan Resistance Leaders, Long Backed by CIA, Have Fled Following Taliban Takeover [online]. 2021-09-21 [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Resistance to Taliban is doomed, says Russian envoy to Afghanistan. Reuters [online]. 2021-08-20 [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Anti-Taliban Forces Retake Three Northern Afghan Districts | Voice of America - English. www.voanews.com [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Eye On Taliban, Former Army Chief Says Need To Step Up Kashmir Outreach. NDTV.com [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fronta_národního_odporu&oldid=22971379“