Friedrich Thiemann
Friedrich Thiemann (cca 1811 Čechy[1] – 26. května 1867 Baia Mare[2]) byl rakouský politik německé národnosti z Čech, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, později vysoký státní úředník v Čechách a Sedmihradsku.
| Friedrich Thiemann | |
|---|---|
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Poslanec Sedmihradského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1863 – ??? | |
| Narození | cca 1811  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 26. května 1867 Baia Mare Rakouské císařství |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Narodil se v Čechách jako český Němec.[1] Roku 1849 se uvádí jako Friedrich Thieman, vrchní soudní úředník v Sloupu v Čechách (Bürgstein).[3][4]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejných aktivit. Byl tehdy v popředí politického dění v obci Sloup v Čechách. Inicioval založení zdejší národní gardy.[5] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Rumburk. Tehdy se uváděl coby vrchní soudní úředník.[6] Řadil se k sněmovní levici.[7] Když vláda v březnu 1849 přikročila k oktroji ústavy a rozpuštění Říšského sněmu, byl Thiemann jediným z 16 poslanců pozvaných k ministrovi Stadionovi, který s krokem vlády souhlasil, s odůvodněním, že to pomůže obchodu a průmyslu.[8] Podle některých zdrojů byl v roce 1848 zvolen i za poslance celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[1] Databáze poslanců ovšem jeho jméno neuvádí.[9]
Po roce 1850 dlouhodobě zastával různé vysoké úřednické posty ve státní správě. V roce 1851 se uvádí Friedrich Thiemann jako okresní hejtman v Teplicích. Inicioval založení tamní spořitelny.[10] Z tohoto postu v Teplicích odešel v roce 1854, kdy byl povolán za krajského komisaře do sedmihradského města Orăștie (Broos).[11] Na postu krajského hejtmana v tomto městě setrval do roku 1859, kdy byl převeden v téže funkci do města Bistrița (Bistritz).[12] Roku 1862 se zmiňuje jako místodržitelský rada ve Vídni.[13]
Roku 1863 byl zvolen na Sedmihradský zemský sněm.[1] V roce 1864 udělilo sedmihradské město Sibiň (Hermannstadt) poslanci Friedrichu Thiemannovi čestné občanství.[14] V květnu 1865 mu císař udělil hodnost dvorního rady.[15]
Zemřel v květnu 1867 ve městě Baia Mare (Nagybánya) v Uhersku ve věku 56 let.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Fremden-Blatt, 28. 8. 1863, s. 3.
- ↑ a b Kleine Chronik. Wiener Zeitung. Červen 1867, čís. 133, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 33. (německy)
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 177. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. luzicke-hory.cz [cit. 2016-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ Národní politika, 19. 3. 1910, s. 1.
- ↑ Personendaten [online]. gesis.org [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-03. (německy)
- ↑ Reichenberger Zeitung, 7. 7. 1938, s. 11.
- ↑ Der Siebenbürger Bote, 20. 10. 1854, s. 2.
- ↑ Kronstädter Zeitung, 6. 3. 1859, s. 1.
- ↑ Allgemeine Österreichische Gerichtszeitung, 2. 8. 1862, s. 4.
- ↑ Wiener Zeitung, 15. 10. 1864, s. 1.
- ↑ Wiener Zeitung, 4. 5. 1865, s. 1.