Franz Kupelwieser

rakouský metalurgický odborník a politik

Franz Kupelwieser (14. září 1830 Vídeň5. srpna 1903 Pörtschach am Wörther See[1]) byl rakouský metalurgický odborník, vysokoškolský pedagog a politik, na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Franz Kupelwieser
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1895 – 1901

Narození14. září 1830
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. srpna 1903
Pörtschach am Wörther See
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníPaul Kupelwieser (sourozenec)
Alma materBáňská akademie Leoben
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Leopold Kupelwieser
bratr Karl Kupelwieser
bratr Paul Kupelwieser
synovec Hans Kupelwieser

Biografie

editovat

Jeho otec Leopold Kupelwieser byl malíř a grafik, bratr Karl Kupelwieser působil jako právník, další bratr Paul Kupelwieser byl průmyslníkem. Synovec Hans Kupelwieser působil coby zoolog. Franz vychodil gymnázium a přípravný kurz na vídeňské polytechnice v zimním semestru 1850/1851. Dále absolvoval dvouletý odborný kurz na báňské akademii v Leobenu. Zde setrval ještě čtyři roky po jejím absolvování. Pak nastoupil roku 1856 jako vedoucí inženýr s titulem huťmistra do železáren v Reșița v Banátu. Díky zkušenostem nabytým při zahraničních cestách se mu podařilo zlepšit hospodaření podniku. Později se vrátil jako učitel na odbornou školu do Leobenu. V roce 1862 zde byl jmenován docentem pro hutnictví. V roce 1866 byl jmenován profesorem. V letech 1875–1877 byl ředitelem školy, později v letech 1895–1897 jejím rektorem. V říjnu 1899 odešel do penze. V období let 1872–1894 zastával funkci tajemníka obchodní a živnostenské komory v Leobenu.[1]

 
Rodinný hrob na hřbitově v Pörtschachu.

V 90. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1895 získal mandát za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Leoben. Nastoupil 22. října 1895 místo Alexandra Peeze. Za týž obvod byl zvolen i v řádných volbách do Říšské rady roku 1897.[2]Profesně byl k roku 1897 uváděn jako vrchní horní rada a profesor na hornické akademii v Leobenu.[3]

Reference

editovat
  1. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kupelwieser, Franz (1830-1903), Montanist, s. 357. (německy) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=113&size=45