Otevřít hlavní menu

Franz Eduard Strache

český poslanec Českého zemského sněmu, fotograf, novinář, podnikatel a starosta

Franz Eduard Strache, též Eduard Strache starší (29. srpna 1815 Rumburk22. ledna 1894 Vídeň[1]), byl rakouský a český podnikatel, novinář, fotograf a politik německé národnosti, starosta Rumburku, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Franz Eduard Strache
Franz Eduard Strache Litho.jpg

poslanec Frankfurtského parlamentu
Ve funkci:
1848 – 1849

starosta Rumburku
Ve funkci:
1850 – 1856
Nástupce Adalbert Eyssert

poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867

Narození 29. srpna 1815
Rumburk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. ledna 1894 (ve věku 78 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Florian Strache
syn Hugo Strache
synovec Eduard Strache

BiografieEditovat

Byl synem podnikatele a majitele nemovitostí Floriana Stracheho. Zpočátku sám působil jako obchodník. Zároveň se zajímal o malířství a chemii a ve 40. letech 19. století začal experimentovat s daguerrotypií.[1] Na kresbě z roku 1843 je vyobrazen během zhotovování daguerrotypie a jde o první takovýto dobový doklad na území českých zemí.[2]

V této době se rovněž politicky angažoval. Během revolučního roku 1848 zasedal v předsednictvu německé organizace Verein der Deutschen aus Böhmen, Mähren und Schlesien zur Aufrechterhaltung ihrer Nationalität (Spolek Němců z Čech, Moravy a Slezska pro zachování své národnosti) a zároveň byl členem v Lipsku sídlícího spolku pro podporu německých zájmů ve východních územích. V srpnu 1848 se podílel na pořádání německého sjezdu v Teplicích, kde se navrhovalo rozdělení českých zemí (a Rakouska) na kraje podle převažující národnosti s tím, že v Čechách by došlo k administrativnímu ustavení německých a českých krajů. Od listopadu 1848 do května 1849 zasedal jako nezařazený poslanec celoněmeckého Frankfurtského parlamentu, kde většinou hlasoval s levicí (liberálové).[1]

V září 1850 se stal starostou Rumburku a ve funkci setrval do srpna 1856. Během jeho působení v čele obce došlo k výstavbě špitálu, školy a k reformě péče o chudé. Z politických důvodů měl být zatčen a přemístěn do Prahy, ale nakonec zůstal na svobodě. Přesídlil do Vídně, kde spolupracoval s Ignazem Kurandou na vydávání listu Ostdeutsche Post. Díky svým zájmům měl široký tematický záběr, od témat politických, národohospodářských až po umělecké. Kromě toho podnikal ve stavebnictví a zasedal ve vedení finančního ústavu Bodencreditanstalt a železniční společnosti Rakouská severozápadní dráha. Měl podíl v několika důlních a železářských firmách.[1]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Rumburk) do Českého zemského sněmu.[3]

Po roce 1866 se stáhl do soukromí a zabýval se hlavně uměním; sbíral a rekonstruoval obrazy. Patřil mezi průkopníky fotografování v severních Čechách.[1][4] Jeho syn Hugo Strache byl chemikem a technikem, synovec Eduard Strache působil rovněž jako poslanec Českého zemského sněmu a na počátku 20. století starosta Varnsdorfu.[1] V Rumburku vedl tiskárnu spoluzaloženou Franzem Eduardem Strachem.[5]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Strache, Franz Eduard (1815–1894), Politiker, Journalist und Wirtschaftsfachmann, s. 338. (německy) 
  2. První vyobrazení daguerrotypisty [online]. scheufler.cz [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. (česky) 
  3. Národní listy 24. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=6086926&picp=&idpi=8401864
  4. Franz Eduard Strache - první fotograf Šluknovského výběžku / Petr Joza [online]. wwwopac.upm.cz [cit. 2013-08-10]. Dostupné online. (česky) 
  5. Franz Eduard Strache - 29. 8. 1815 nar. v Rumburku, 22.1.1894 úmrtí Varnsdorf [online]. arhivmolotok.com [cit. 2013-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (česky)