František Křesťan

Narozen 30.5.1907 v Písku, zemřel 1.3.1985 v Třebíči. Knihovník, práce a redakční činnost v oboru.

František Křesťan (30. května 1907, Písek1. března 1985, Třebíč) byl český knihovník.

František Křesťan
Narození30. května 1907
Písek
Úmrtí1. března 1985 (ve věku 77 let)
Třebíč
Povoláníknihovník a publicista
Oceněnízasloužilý pracovník kultury Československa
Funkceředitel knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie editovat

František Křesťan se narodil v roce 1907 v Písku, odmaturoval a následně nastoupil na jednoletou knihovnickou školu v Praze,[1] kterou absolvoval v roce 1927.[2] V roce 1928 působil jako knihovník Masarykovy školy práce.[3] V roce 1928 se zúčastnil konkurzu na místo ředitele tehdejší knihovny v Třebíči, kde uspěl a od 15. ledna 1929 tam nastoupil na místo ředitele. Mezi lety 1931 a 1935 pracoval v důsledku hospodářské krize se sníženou dotací na knihovnu, ale přesto knihovnu nadále rozvíjel.[4] V roce 1931 založil časopis Čtenář, měsíčník pro knihovny, kterému se nadále věnoval.[5][6][2] V roce 1941 bylo však zastaveno německými okupanty jeho vydávání.[6] V roce 1935 v knihovně uspořádal celostátní knihovnický sjezd.[7]

Po skončení druhé světové války zavedl v roce 1946 v třebíčské knihovně volný výběr knih, který tehdy nebyl obvyklý. V knihovně také za jeho vedení byl rozvinut komplexní systém řazení naučné literatury.[4] V roce 1949 obdržel pamětní odznak 2. národního odboje. Od roku 1949 se vrátil jako člen redakční rady a od roku 1950 pak jako spolupracovník do obnoveného časopisu Čtenář. V roce 1950 byla knihovna přejmenována za jeho vedení na Okresní knihovnu v Třebíči a v roce 1952 knihovna získala titul Vzorná lidová knihovna.[3][8]

V roce 1964 obdržel vyznamenání Za vynikající práci.[1] Po roce 1968 byl však nucen odevzdat vyznamenání Za vynikající práci, byl vyloučen z KSČ[4] a v roce 1967 odešel z vedení knihovny do důchodu.[3] Při vydání výroční publikace ke 100 letům knihovny v Třebíči byl zmíněn v publikaci pouhými devíti slovy.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b MLČOCH, Karel. Za vynikající práci. Čtenář. 4.1965, čís. 4, s. 140–141. 
  2. a b KUBÍČEK, Jaromír. Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích. 1. vyd. Brno: Moravská zemská knihovna, 2019. 327 s. ISBN 978-80-7051-250-0, ISBN 80-7051-250-4. OCLC 1130398687 S. 171. 
  3. a b c Křesťan, František, 1907-1985 [online]. Slovník českých knihovníků [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  4. a b c d JOUROVÁ, Věra. Vzpomínka na Františka Křesťana. Čtenář. 8.-9.1990, čís. 8–9, s. 289. 
  5. NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Rozhovor s Lenkou Šimkovou. Duha. 2015, čís. 3, s. 54. 
  6. a b SKÁLA, Vladimír. Sloužím lidu sborník k 65. výročí založení měst. knih. v Třebíči. Havlíčkův Brod: Krajské komunální nakladatelství, 1950. 55 s. S. 23. 
  7. NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. 1918 – průkopníci veřejného knihovnictví: František Křesťan. Duha [online]. Moravská zemská knihovna, 2018-09-10 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  8. Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 20. 

Externí odkazy editovat