František Berdych starší
František Berdych (5. května 1864, Volduchy – 15. ledna 1946, Praha) byl někdejší ředitel a tajemník kanceláře Jednoty úředníků samospráv v Praze, starosta Sokola Plzeň I., právník a redaktor Hospodářských novin[1].
| JUDr. František Berdych | |
|---|---|
 Portrét Františka Berdycha jako starosty plzeňského Sokola | |
| Tajemník okresního zastupitelstva v Plzni | |
| Ve funkci: 1898 – 1920 | |
| Starosta Sokola Plzeň I. | |
| Ve funkci: před 1918 – 1920 | |
| Narození | 5. května 1864 Volduchy  České království |
| Úmrtí | 15. ledna 1946 Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Národnost | česká |
| Občanství | rakousko-uherské, později československé |
| Choť | Františka Wopaletzká |
| Rodiče | František Berdych Marie Koníčková |
| Děti | JUDr. František Berdych JUDr. Otakar Berdych |
| Příbuzní | Václav Machulka, švagr |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | právník, tajemník, ředitel, redaktor, starosta Sokola |
| Náboženství | římskokatolické |
| Commons | František Berdych starší |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se 5. května 1864 v obci Volduchy poblíž Rokycan do rodiny Františka Serafína Berdycha, krejčovského mistra, později horníka v Sulkově, jako prvorozený syn[2]. Byl z devíti sourozenců. Školní docházku odbýval nejprve v Rokycanech a později v Plzni, kde v roce 1884 odmaturoval. Po jednoroční vojenské službě u rakousko-uherské armády nastoupil na Právnickou fakultu C.k. české Karlo-Ferdinandovy univerzity (dnes Univerzita Karlova), kterou úspěšně absolvoval[3].
V roce 1892 se v Rokycanech oženil s Františkou Wopaletzkou, dcerou Fr. Wopaletzkého, úředníka okresního zastupitelstva v Plzni[2]. Měli spolu šest dětí, mezi než patří druhorozený syn JUDr. František Berdych, ředitel Československé národní rady a JUDr. Otakar Berdych, vrchní komisař Ministerstva zemědělství, manžel Jany Berdychové, známé české profesorky tělocviku.
Profesní život v Plzni editovat
V roce 1889 byl ustanoven úředníkem při okresním výboru v Plzni a od roku 1891 pak konceptním adjunktem. Od roku 1898 byl tajemníkem okresního zastupitelstva v Plzni. V této funkci setrval do roku 1920, kdy odešel do výslužby. Do roku 1920 byl také starostou plzeňského Sokola[3]. V této funkci se proslavil, když vedl vojenské velení při plzeňském převratu v říjnu roku 1918 souvisejícím s rozpadem Rakousko-Uherské monarchie. Tehdy měl Sokol a Dělnická tělocvičná jednota, stejně jako plzeňská sokolovna a radnice zásadní roli při organizaci převratu. 29. října 1918 byl Národním výborem ustanoven jako delegát pro vojenské staniční velitelství[4].
Členství v organizacích editovat
V době, kdy stále žil a pracoval v Plzni, se aktivně účastnil společenského života a zapojoval se do činností nejrůznějších spolků a organizací. Měl zásluhy na plzeňské výpravě na Národopisnou a jubilejní výstavu českoslovanskou v Praze roku 1895. Byl členem výboru Ústřední matice školské, pokladníkem Spolku pro zbudování pomníku Tylovi, dále zakládajícím členem a sběratelem příspěvků pro Spolek pro zbudování pomníku Husova v Praze a do roku 1920 starostou plzeňského Sokola[3].
Život v Praze editovat
Roku 1920 se s manželkou přestěhovali za svými syny do Prahy. Od roku 1921 do roku 1930 byl tajemníkem a ředitelem kanceláře Jednoty československcýh samosprávných úředníků v Praze a redaktorem Zájmů samosprávných úředníků (periodikum). Přispíval články z praxe a judikatury do Samosprávného Obzoru a Zájmů samosprávných úředníků. Dva ročníky Hospodářských Novin byl jejich redaktorem[3].
Zemřel 15. ledna 1946 v Praze a byl pohřben do rodinného hrobu na hřbitově Malvazinky.
Reference editovat
- ↑ NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Osobnost: František Berdych. příjmení.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Rokycany 39 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach československých právníků: životopisný slovník čs. právníků, kteří působili v umění, vědě, krásném písemnictví a politice od Karla IV. počínaje až na naše doby : k III. sjezdu čs. právníků v Bratislavě. V Praze: M. Navrátil, 1930. Dostupné online. S. 33.
- ↑ HUDECOVÁ, Dagmar. Vzpomínky sokolů na události spojené se vznikem republiky v roce 1918 [online]. Plzeň: [cit. 2023-12-01]. Dostupné online.
