Résistance

francouzské hnutí odporu proti německé okupaci a kolaborantské francouzské vládě za druhé světové války
(přesměrováno z Francouzské hnutí odporu)

Résistance (francouzsky Résistance intérieure française) bylo francouzské hnutí odporu proti německé okupaci na severu a kolaborantské vichistické vládě na jihu v letech druhé světové války. Označuje domácí odboj, na rozdíl od zahraniční Svobodné Francie.

Résistance
NástupceProzatímní vláda Francouzské republiky
Vznik1940
Zánik1944
LídrCharles de Gaulle
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Symbolem hnutí byl Croix de Lorraine

Začalo se organizovat prakticky ihned poté, kdy maršál Philippe Pétain v roce 1940 uzavřel s nacistickým Německem příměří.

Historie a činnost

editovat
 
Logo Résistance française (Jean Moulin a Croix de Lorraine)

V roce 1940 začaly v Paříži první studentské manifestace proti německé okupaci a vládě ve Vichy, která byla ustavena jako orgán spolupráce s německou vládou a v jejímž čele stál maršál Philippe Pétain.

V roce 1942 gaullisté z Londýna a členové hnutí odporu koordinovali své akce proti rostoucím německým a vládním represím. Posílení organizace nastalo po sjednocení politických sil hnutí odporu: delegát de Gaulla Jean Moulin, schopný organizátor, se stal předsedou rady hnutí odporu, jejíž součástí byly aktivní politické síly: komunisté, socialisté, radikálové, křesťanští demokraté, republikáni. Teprve v roce 1944 vznikly Francouzské vnitřní síly. V posledním roce okupace došlo ke značnému nárůstu bojových akcí, sabotáží a diverze.

Ve Francii bylo hnutí podřízeno výboru Svobodné Francie v Londýně, které řídil Charles de Gaulle a který působil jako francouzská exilová vláda. Členové tohoto hnutí organizovali pomoc válečným zajatcům, propagandu, sabotáže, diverzi a ozbrojené akce za podpory spojeneckých států.

Podobnou činnost vedlo také komunistické partyzánské hnutí.

Organizace

editovat
  • Armée secret (AS, Tajná armáda) – gaullisté
    • Combat (Henri Frenay a Berty Albrechtová)
    • Libération-Sud (Emmanuel d'Astier de La Vigerie)
    • Franc-Tireur (Jean-Pierre Lévy)
  • Organisation de résistance de l'armée (ORA, Organizace armádního odporu) – giraudisté (gen. Henri Giraud)
  • Francs-tireurs et partisans (FTP/FTPF, partizáni) – komunisté (Charles Tillon)

Hlavní síly odporu se v únoru 1944 sjednotily pod názvem Forces françaises de l'intérieur (FFI, Domácí francouzské ozbrojené síly) a s postupným osvobozováním Francie byly na podzim 1944 sloučeny s regulérní francouzskou armádou.

Externí odkazy

editovat