Fons honorum

Fons honorum (česky zdroj cti) je latinský termín označující moc (právo) papeže či panovníka povyšovat osoby do šlechtického stavu či povyšovat společenství na rytířské řády.

Ludvík August se stal vévodou z Maine díky Ludvíku XIV. a jeho právu fons honorum

Historie

Světské užití

Ve středověké společnosti byli králové (a jiní suverénní panovníci, např. knížata) obvykle válečníci ve svých, zejména feudálních, systémech. Vládci poskytovali svým válečníkům půdu a zároveň nadání, které je opravňovalo k vlastnímu vládnutí nad daným územím a zároveň však zůstávali podřízenými vůči svému pánu. Tito vyznamenaní bojovníci získali tituly od panovníka, tedy díky jeho fons honorum.

Církevní užití

Papež mohl povyšovat bratrstva či jiná společenství v rámci církve do šlechtického stavu jako celek a obdobně jako panovník i jednotlivce nebo rody. Příkladem mohou být johanité, jejichž bratrstvo bylo povýšeno na rytířský řád papežem Paschalem II. díky jeho fons honorum v této záležitosti.

Odkazy

Související články

• Šlechta
• Papežská šlechta