Fjodor Rozmyslov
Fjodor Rozmyslov (rusky Фёдор Розмыслов) (18. století? Ruské impérium - 1771) byl ruský navigátor, mořeplavec a průzkumník, který položil základy ruského výzkumu Nové země.
| Fjodor Rozmyslov | |
|---|---|
| Narození | 18. století |
| Úmrtí | 1771 |
| Alma mater | Akademie námořní stráže |
| Povolání | navigátor, cestovatel a objevitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Není známo kdy a kde se narodil. V roce 1740 nastoupil jako kadet na Akademii námořní stráže v Petrohradě. V letech 1744-1766 se každoročně plavil v Baltském moři, také uskutečnil čtyři plavby z Kronštadtu do Archangelsku a zpět. V roce 1760 získal hodnost navigátora druhého stupně.[1]
V roce 1768 byl pověřen vedením první velké ruské expedice k Nové zemi. Měl za úkol prozkoumat úžinu Matočkin Šar, pokud to bude možné, pak úžinou proplout do Karské moře a pokračovat k ústí Obu, popřípadě prozkoumat další možnosti plavby až k americkému kontinentu. Expedice se zúčastnil kormidelník Jakov Čerakin, který byl v úžině Matočkin Šar již v roce 1766, dále podnavigátor Gubin, dva námořníci 1. třídy a dalších devět námořníků. Dne 10. července 1768 vypluli z Archangelsku[2] na třístěžňovém kočmaru k západnímu ústí průlivu Matočkin Šar, který odděluje Severní a Jižní ostrov Nové země. K ústí připluli 15. srpna 1768. Rozmyslov v úžině zakresloval území do mapy a také měřil hloubku moře v úžině. Ve východním ústí úžiny, v Tulení zátoce a na Dřevěném mysu postavili dvě chaty, kde se expedice rozdělila do dvou skupin a přezimovala.[3] Během zimy utrpěli první ztráty, když na kurděje zemřel Jakov Čerakin a 6 dalších členů výpravy.[1][4]
Na jaře 1769 Rozmyslov pokračoval v geodetických pracích. Na začátku srpna výprava vyplula do Karského moře, ale poškozené obložení trupu kočmaru a pevný led neumožnil lodi pokračovat dál východním směrem. V mlze byli zatlačeni na sever od východního ústí úžiny, kde objevili záliv, který Rozmyslov pojmenoval Neznámým zálivem. Byli v nezáviděníhodné situaci, jejich loď byla poškozená a Karské moře plné ledu, k tomu většina námořníků trpěla kurdějemi, kterým v zálivu podlehl námořník Vasilij Marcev. Výprava již nebyla schopná plout dále na východ, kurdějemi sužovaný Rozmyslov rozhodl vytáhnout loď na souš a opravit ji. Během oprav, které se nedařily, k pobřeží připlula rybářská loď kapitána Antona Jermolina, který přesvědčil Rozmyslova se vrátit zpět do Archangelsku.[4][5] Ještě před návratem nechal na východním pobřeží vztyčit velký měděný kříž, který ukazoval svrchovanost Ruského impéria nad tímto územím.[6]
Po návratu k západnímu ústí úžiny Matočkin Šar se expedice setkala s pomorskou rybářskou lodí. Poničený kočmar ponechali v Nové zemi u ústí řeky Čerakin, pojmenované po zemřelém kormidelníkovi a 9. září 1769 dopluli do Archangelsku. Až do konce roku 1769 Rozmyslov v Archangelsku sepisoval svůj expediční deník, předělával své mapy a vytvořil podrobný popis úžiny Matočkin Šar, popsal především okolní hory, jezera, flóru a faunu. V expedičním deníku neopomněl popsat i meteorologické měření, především počasí v průlivu a data zamrzání a tání ledu.[7]
Zemřel v roce 1771.
Památka editovat
- Rozmyslovy nunataky ve východní Antarktidě jsou pojmenovány na jeho počest. Nunataky jsou menší hory, který vyčnívají z ledovce nebo sněhového pole.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Розмыслов Федор - Биография. www.biografija.ru [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Минобороны России приступило к историческому эксперименту по реконструкции арктических маршрутов XVIII века. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-07-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Новая Земля. www.edu.severodvinsk.ru [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Всё об архипелаге Новая Земля - Освоение архипелага. belushka.ru [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Первая научная экспедиция на Новой Земле. goarctic.ru [online]. [cit. 2021-12-20]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Artifacts discovered by Northern Fleet and Russian Geographical Society expedition donated to Museum of the Arctic and Antarctic. arctic.ru [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ PRZYBYLAK, Rajmund; MAJOROWICZ, Jacek; BRÁZDIL, Rudolf. The Polish Climate in the European Context: An Historical Overview. [s.l.]: Springer Science & Business Media 539 s. Dostupné online. ISBN 978-90-481-3167-9. (anglicky) Google-Books-ID: AK6gWFaURMsC.
