Filip Horký

český novinář

Filip Horký (* 26. listopadu 1991) je bývalý český novinář a moderátor. Z České televize přešel do DVTV a následně do Seznam Zpráv, v letech 2018 až 2019 byl[1] vedoucím zpravodajství Televize Seznam. Od roku 2019 působí ve vedení projektu FlashNews.[1]

Bc. Filip Horký
Filip Horký
Filip Horký
Narození26. listopadu 1991 (32 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materMetropolitní univerzita
Povolánínovinář, moderátor
ZaměstnavateléČeská televize
DVTV
Televize Seznam
Livesport
Partner(ka)Kristýna Horká (Panochová)
DětiAmélie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pochází z rodiny lékaře, matka se věnuje rétorice a neverbální komunikaci. Vystudoval nejprve česko-italské gymnázium v Praze, poté se hlásil na žurnalistiku na Univerzitě Karlově, ale neuspěl.[2] Na podzim roku 2015 začal studovat bakalářský obor Mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě Praha, kde v roce 2018 získal bakalářský titul.[3][4]

Od 16 let,[5] mezi roky 2008 a 2013, psal články o fotbale pro server Eurofotbal, zejména z české ligy a Bundesligy.[2] Od ledna 2010 do října 2015 pracoval v České televizi, kam se dostal podle vlastního vyjádření přes kontakt na Kateřinu Nekolnou z Branek, bodů, vteřin a díky náboru nových lidí pro Zimní olympijské hry 2010 ve Vancouveru.[4][6] Do února 2013 zde pracoval jako sportovní reportér, poté jako redaktor zpravodajství ČT24.[3][7] Působil jako parlamentní zpravodaj, později přešel do ranního Studia 6.[8] Populárním se stal díky rychlému zpravodajství o událostech ukrajinského Majdanu.[5]

Po odchodu Horkého z České televize oznámila 21. října 2015 internetová televize DVTV jeho příchod na pozici pracovně nazvanou „létající reportér“. Rozšířil tak tým založený na dvojici někdejších osobností České televize Daniely Drtinové a Martina Veselovského. Oproti dosavadním diskusním formátům DVTV se měl zaměřit více na zpravodajský obsah.[9][10] Od února 2017 také moderoval živé vysílání DVTV Forum.[11]

V září 2017 Filip Horký ohlásil svůj odchod z DVTV ke společnosti Seznam.cz a jejím Seznam Zprávám.[12][13][14] Tam připravoval publicistický pořad Obzor Filipa Horkého. Zhruba po roce působení obsadil pozici vedoucího televizního zpravodajství Televize Seznam.[15][16] V říjnu 2019 oznámil odchod z tohoto média. Již v září téhož roku server Info.cz spekuloval o jeho přechodu do vznikající CNN Prima News, což však sám Horký rozporoval.[17] Před koncem listopadu téhož roku byl oznámen jeho prosincový nástup do české firmy Livesport k projektu agregátoru zpravodajství FlashNews.[18]

Je velmi aktivní na sociálních sítích, koncem srpna 2015 jeho účet na Twitteru sledovalo přes 16 tisíc lidí,[5] koncem ledna 2016 už to bylo necelých 30 tisíc,[19] v červenci 2017 kolem 62 tisíc lidí.[11] V únoru březnu roku 2023 pak počet jeho sledujících přesáhl 150 tisíc lidí. V květnu 2016 také získal spolu s blogerkou Do Thu Trang ocenění Novinářská křepelka 2015 pro novináře do 33 let „za poctivou novinařinu, entuziasmus a inovativní přístup“.[20]

V roce 2017 se objevil ve výběru osobností „30 pod 30“ magazínu Forbes.[11]

Reference

editovat
  1. HORKÝ, Filip. Filip Horký on Twitter [online]. [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  2. a b KŮSOVÁ, Lucie. Filip Horký: Nemám nárok být na obrazovce. Futurum [online]. 2014-04-14 [cit. 2015-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  3. a b Filip Horký [online]. Linkedin, 2015-10-06 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. a b RYBOVÁ, Michaela. Dobrý novinář nemusí mít vystudovanou žurnalistiku, řekl na besedě se studenty reportér Filip Horký. Muni Media [online]. 2016-03-13 [cit. 2016-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-17. 
  5. a b c Redakce. Reportér ČT24 Filip Horký: Žiju si svůj novinářský sen. Královéhradecký Deník.cz [online]. 2015-08-27 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 
  6. Lidé z praxe. Filip Horký - Od maturity ke špičkové žurnalistice [video online]. YouTube, 2016-03-17 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 
  7. POLÁK, Lukáš. Reportér Filip Horký opouští po více než pěti letech Českou televizi. Digizone [online]. 2015-10-06 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. 
  8. Echo 24, tv. Filip Horký končí po více než pěti letech v ČT. Echo24 [online]. 2015-10-09 [cit. 2015-10-09]. Dostupné online. 
  9. VANÍČKOVÁ, Lucie. Do DV TV jde Filip Horký, další člověk z ČT. Médiář.cz [online]. 2015-10-21 [cit. 2015-10-21]. Dostupné online. 
  10. Aktuálně.cz. Filip Horký přichází do DVTV. Na stránkách Aktuálně.cz se bude objevovat jako video reportér. Aktuálně.cz [online]. 2015-10-21 [cit. 2015-10-22]. Dostupné online. 
  11. a b c KRAJÍČKOVÁ, Zuzana. Forbes 30 pod 30 podcast s Filipem Horkým: Nebuďme poslušné ovce. Hledejme pravdivé informace. Forbes CZ [online]. 2017-07-19 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. 
  12. KRUPKA, Jaroslav. Seznam si namluvil Filipa Horkého, ten se loučí s DVTV. Dotyk.cz [online]. 2017-09-07 [cit. 2017-09-07]. Dostupné online. 
  13. -mav-. Redaktor Filip Horký odchází z projektu DVTV. MediaGuru [online]. 2017-09-07 [cit. 2017-09-07]. Dostupné online. 
  14. SLÍŽEK, David. Filip Horký (DVTV): V Seznamu budu krizovým reportérem. A jednou chci dělat v CNN. Lupa.cz [online]. 2017-09-21 [cit. 2018-02-01]. Dostupné online. 
  15. SLÍŽEK, David. Novým šéfem televizního zpravodajství Seznamu se stal Filip Horký - Lupa.cz. Lupa.cz. Dostupné online [cit. 2018-09-01]. 
  16. SLÍŽEK, David. Novým šéfem televizního zpravodajství Seznamu se stal Filip Horký - Lupa.cz. Lupa.cz. Dostupné online [cit. 2018-09-03]. 
  17. MEDIA, News. Šéfeditor Horký opouští zpravodajství Seznamu. Médiář [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  18. AUST, Ondřej. Horký jde do Livesportu rozjet agregátor zpráv. Médiář [online]. 2019-11-26 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  19. OPOČENSKÁ, Jana. Filip Horký: Dřel jsem na maximum, abych mohl žít svůj sen. The Student Times E15.cz [online]. 2016-01-29 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 
  20. ČTK. Novinářskou cenu K. H. Borovského dostal Dorazín, křepelku má Horký z DVTV [online]. Economia, 2016-05-26 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat