Fasádní skoba (v zednickém slangu zvaná „šponhák“) patří k základnímu, nezbytnému nářadí zedníka, omítkáře, fasádníka a štukatéra. Slouží k upevnění latí na zdi v poloze vodorovné nebo svislé a k omítání rohů a hran. Skob je mnoho druhů, navíc si je zedníci i sami zhotovují dle své potřeby.

Nákres fasádní skoby

Popis editovat

Fasádní skoba se skládá z ocelové špičaté tyčky (dříku) a z raménka. Dřík je čtyřhranného profilu 8 x 8 mm, délky 160 mm. Raménko je ocelový plocháč 5 x 20 mm délky 140 mm se čtyřhranným otvorem na jednom konci. Druhý konec je prohnut do vlnky, aby raménko při přitlačení latě pružilo. Raménko uchopíme vodorovně vlnkou nahoru a do čtyřhranného otvoru shora volně vložíme čtyřhranný dřík špičkou dolů. Raménko se po dříku volně posunuje. Když však protilehlý konec raménka zatlačíme vzhůru, čtvercový otvor se na dříku zapříčí a raménko samosvorně drží, tj. čím větší tlak na konci raménka, tím pevněji.

Vedle čtyřhranného dříku je také dřík kulatý s raménkem s kulatým otvorem. Tato fasádní skoba je univerzálnější, raménkem je možno pootáčet i do stran dle potřeby. Hrot dříku čtyřhranného i kulatého může být ručně vykován kovářem a zakalen tak, aby šel zatlouct i do plné cihly. (Je to výhodné, když zatloukáme skobu do omítky, nemusíme hledat spáru mezi cihlami). Nebo může být čtyřhranný hrot zhotoven strojně na lisu a na kulatém se špička udělá na soustruhu. Nevýhodou však je, že špičky jsou hladké a skoba může z díry nečekaně vyletět, ručně kované hroty jsou nepravidelné, do zdi dobře "táhnou" a spolehlivě drží.