Fanny von Arnstein

Fanny von Arnstein, Franziska svobodná paní von Arnstein, rozená Vögele Itzig (29. listopadu 1758 Berlín8. června 1818 Baden u Vídně) byla rakouská filantropka.

Fanny von Arnstein
Fanny von ARNSTEIN.jpg
Narození29. září 1758 nebo 29. listopadu 1758
Berlín
Úmrtí8. června 1818 (ve věku 59 let)
Vídeň
Povolánísaloniérka a filantropka
ChoťNathan Adam von Arnstein
DětiHenriette von Pereira-Arnstein
RodičeDaniel Itzig a Miriam Wulff
RodItzig
PříbuzníCäcilie von Eskeles, Sara Levy, Bella Itzigová a Susanna Itzig (sourozenci)
Louis von Pereira-Arnstein, Flora von Fries a August Freiherr von Pereira-Arnstein (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodila se v rodině berlínského židovského bankéře a majitele továren Daniela Itziga a jeho manželky Mariane (Miriam) rozené Wulffové (1725–1788).[1] Měla pět bratrů a devět sester. V rodině se jí dostalo širokého vzdělání. Byla velmi sečtělá a věnovala se rovněž hře na kalvír.[2]

V roce 1776 se provdala za vídeňského bankéře Nathana Adama von Arnstein (1748–1838), který byl rovněž švédským generálním konzulem. Přestěhovala se s manželem do Vídně. Kvůli svému náboženství a pruskému původu se zde setkávala s opovržením a diskriminací. Proto se snažila o sblížení židovských a křesťanských kruhů.[3]

Jako žena bankéře přinesla z Berlína do Vídně nový koncept: hudební a literární salon, kde se scházeli přední literáti, umělci, diplomaté i politici.

Tento salon nabyl obzvláštního významu v době konání Vídeňského kongresu a je zmiňován v pamětech mnoha osobností té doby. Mezi návštěvníky patřili například Madame de Staël, Wolfgang Amadeus Mozart, Wilhelm von Humboldt, vévoda z Wellingtonu, Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, Karl August von Hardenberg, Rahel Varnhagen, August Wilhelm Schlegel, Justinus Kerner, Caroline Pichler nebo Zacharias Werner.[3]

V roce 1814 přinesla Fanny von Arnstein z Pruska nový zvyk: vánoční stromeček.[4]

V roce 1812 byla rovněž spoluzakladatelkou Společnost přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde).[3]

Její jediná dcera Henrietta, baronka Pereira-Arnstein (1780–1859), byla také nadanou hudebnicí a udržovala pravidelnou korespondenci se svou sestřenicí Leou Salomon, manželkou Abrahama Mendelssohna a matkou Felixe a Fanny Mendelssohnových (která byla pojmenována právě po Fanny Arnstein).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SINGER, Isidore; SZOLD, Henrietta. ARNSTEIN, FANNY (VÖGELE) VON. Jewish Encyclopedia [online]. JewishEncyclopedia.com, 1906 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  2. BERGMANN, Hanna. Arnstein, Fanny. Europäische Instrumentalistinnen des 18. und 19. Jahrhunderts [online]. Sophie Drinker Institut [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  3. a b c Fanny von Arnstein, hostitelka salonu a společnice (1758—1818) [online]. Kalliope Austria, 2015 [cit. 2022-03-10]. Kapitola Počátky a touha po svobodě : Vzpoura žen v období biedermeieru. Dostupné online. 
  4. HANAK-LETTNER, Werner. Der Weihnachtsbaum in Wien - Eine jüdisch-protestantische Geschichte. News Detail [online]. Jüdisches Museum Wien, 2016-11-22 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. (německy) 

LiteraturaEditovat

  • WURZBACH, Constantin von. Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich. Svazek 1. A – Blumenthal. Wien: Universitäts-Buchdruckerei von L. C. Zamarski, 1856. 496 s. S. 69–70. 
  • GUGITZ, Gustav. Neue Deutsche Biographie. Svazek 1. Berlin: Duncker & Humblot, 1953. ISBN 3-428-00182-6. Kapitola Arnstein, Fanny von, Freifrau, s. 394–395. (německy) 

Externí odkazyEditovat