Fátin Hamámaová

egyptská herečka a producentka

Fátin Hamámaová (arabsky) فاتن حمامة, rodným jménem Faten Ahmed Hamama (27. května 1931, Al-Mansura, Egypt17. ledna 2015, Káhira, Egypt) byla egyptská filmová producentka a filmová a televizní herečka.

Fátin Hamámaová
Fátin Hamámaová
Fátin Hamámaová
Rodné jménoFaten Ahmed Hamama
Narození27. května 1931
Al-Mansura
EgyptEgypt Egypt
Úmrtí17. ledna 2015 (ve věku 83 let)
Káhira
EgyptEgypt Egypt
Alma materCairo Higher Institute of Cinema
Aktivní roky1949–1993
Manžel(ka)Ezzel Dine Zulficar (1947–1954)
Omar Sharif (1954–1974)
DětiTarek Sharif
PříbuzníOmar Sharif Jr. (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Mládí a studiaEditovat

Narodila se v roce 1931, jako druhé ze čtyř dětí Ahmeda Hamámy, úředníka egyptského Ministerstva školství. Kromě staršího bratra, měla ještě mladší sestru a mladšího bratra; matka byla v domácnosti. Zájem o film v ní v dětství probudil snímek s libanonskou herečkou Assií Dagherovou, který zhlédla se svým otcem. Od té doby snila o tom, že se stane herečkou. Ke splnění tohoto snu jí pomohlo, když vyhrála soutěž o nejkrásnější dítě v Egyptě. Otec poslal její fotografii režisérovi a průkopníkovi egyptské kinematografie, Mohammedu Karimovi, který hledal dítě do svého filmu A Happy Day. Roli dostala a v devíti letech si zahrála se známým egyptským zpěvákem, hudebníkem a hercem Mohammedem Abdelem Wahabem. Film byl úspěšný a režisér jí nabídl role v dalších filmech. Aby mohla rozvíjet svůj talent, odstěhovala se rodina do Káhiry, kde Fátin začala v roce 1946 studovat herectví na Vyšší herecké škole.

KariéraEditovat

V roce 1954 si zahrála s Omarem Sharifem ve filmu režiséra Jusúfa Šáhína Ṣira‘ Fī al-Wādī (v angličtině uváděném jako Struggle in the Valley nebo The Blazing Sun), který byl v témže roce uveden na Filmovém festivalu v Cannes a v roce 1996 byl součástí výběru 150 nejlepších egyptských inscenací století. V roce 1960 si oba zahráli ve filmové adaptaci románu Anna Kareninová Lva Nikolajeviče Tolstého, Nahr al-Hob (angl. The River of Love). V roce 1963 získala roli v kriminálním filmu Cairo, který natočil v Hollywoodu německý režisér Wolf Rilla.[1]

Fátin byla zastáncem revoluce v roce 1952 a nesouhlasila s represivním vojenským režimem. V důsledku toho jí bylo zakázáno cestovat nebo se zúčastňovat filmových festivalů. V roce 1966 opustila Egypt a žila v Bejrútu a v Londýně. Do Egypta se vrátila až po smrti prezidenta Gamála Násira, v roce 1971.

Filmová kariéra Fátin Hamámaové měla svůj vrchol v 50. až 70. létech 20. století. Hrála v řadě egyptských romantických filmů i hudebních komedií, ale ztvárnila také role vážnějšího charakteru ve filmech s tematikou sociální nerovnosti a postavení žen v arabské společnosti. Nejvážnější z nich byla role ve filmu z roku 1974 Oridu Hallan (angl. I Want a Solution), který se zabýval právem žen na rozvod. Po uvedení filmu, egyptská vláda zrušila zákon, který zakazoval manželkám požádat o rozvod.

V devadesátých letech se již přestala objevovat ve filmu, ale v roce 2000 se jako herečka vrátila na televizní obrazovky, kde až do roku 2007 hrála v divácky úspěšných televizních minisériích, zabývajících se společenskými problémy v Egyptě i na Středním východě.

Zemřela v Káhiře 17. ledna 2015 ve věku 83 let.

Osobní životEditovat

V roce 1947 se provdala za režiséra melodramatických filmů Ezzel Dine Zulficara, se kterým měla dceru Nadiu. V roce 1954 se při filmování zamilovala do začínajícího herce Michela Chalhouba. Aby se mohli vzít, Fátin se rozvedla, Michela Chalhoub konvertoval k islámu a přijal arabské jméno 'Umar al-Sharif,[2] pod jehož upravenou podobou Omar Sharif je známý ve filmovém světě. V manželství, které trvalo dvacet let, se jim narodil syn Tarík. Pro značné pracovní vytížení a smlouvy, které vázaly Omara Sharifa k Hollywoodu, žili manželé od roku 1968 odděleně a v roce 1974 se rozvedli. Po rozvodu se Fátin provdala za egyptského lékaře.

Filmografie (výběr)Editovat

FilmyEditovat

 
Fátin Hamámaová (cca 1950)
  • 1940 : Yawm Said (Happy Day) – Aneesa
  • 1949 : Sitt al-Bayt (Lady of the House) – Elham
  • 1951 : Ibn al-Nile (Son of the Nile) – Zebaida
  • 1951 : Ana al-Madi (I'm The Past) – Elhamina dcera
  • 1952 : Al-Manzel Raqam 13 (House Number 13) – Nadia
  • 1954 : Sira' Fi al-Wadi (Struggle in the Valley) – Amal
  • 1956 : Sira' Fi al-Mina (Struggle in the Pier) – Hamedah
  • 1959 : Bayn al-Atlal (Among the Ruins) – Mona
  • 1960 : Nahr al-Hob (River of Love) – Nawal
  • 1963 : Cairo – Amina
  • 1965 : Al-'Itriaf (The Confession) – Nawal
  • 1988 : Yawm Mur Yawm Hilw (Sweet Days.. Bitter Days) – Aisha
  • 1993 : Ard al-Ahlam (Land of Dreams) – Nargis

TV minisérie a TV filmEditovat

  • 1991 : Dameer Ablah Hikmat (Miss Hikmat's Conscience) – Hikmat
  • 2000 : Wajh al-Qamar (Face of the Moon) – Ibtisam al-Bostany
  • 2007 : Wazeerah 'ala al-Ma'ash (A Retired Minister)

OceněníEditovat

Za svůj přínos egyptské kinematografii i kinematografii v arbsky mluvícím světě, získala Fátin Hamámaová řadu ocenění a nominací na filmové ceny. První ocenění získala v roce 1951 na Filmovém festivalu v Cannes za roli ve filmu Ana al-Madi (I'm The Past), který pak uvádělo i egyptské katolické filmové centrum. Následovalo mnoho různých ocenění za nejlepší ženský herecký výkon na národních i mezinárodních filmových festivalech (Jakarta – 1963, Teherán – 1972, Moskva – 1973, Kartágo – 1988). V roce 1993 byla za celoživotní dílo oceněna na Středozemním filmovém festivalu v Montpellier (Montpellier Mediterranean Film Festival) a na Mezinárodním filmovém festivalu v Dubaji v roce 2009.[3] V roce 1999 obdržela též titul Ph.D. na americké univerzitě v Káhiře (American University in Cairo) a v roce 2013 čestný doktorát na americké univerzitě v Bejrútu. V roce 2000 ji sdružení egyptských filmových kritiků zvolilo za "hvězdu století".

Kritika ji oceňovala nejen jako umělkyni, ale i za její angažovanost v politice a zásluhy o zlepšení sociálního postavení žen v egyptské společnosti.[4]

ŘádyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat