Otevřít hlavní menu

Eustachy Stanisław Sanguszko

Eustachy Stanisław Sanguszko (18. července 1842 Gumniska[1]2. dubna 1903 Gries bei Bozen[1][2]) byl rakouský šlechtic a politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, v závěru století zemský maršálek Haliče a pak haličský místodržící.

Eustachy Stanisław Sanguszko
Eustachy Stanisław Sanguszko (r. 1896)
Eustachy Stanisław Sanguszko (r. 1896)

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879

Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1873 – ???

Zemský maršálek Haliče
Ve funkci:
1890 – 1895
Předchůdce Jan Dzierżysław Tarnowski
Nástupce Stanisław Marcin Badeni

Místodržící Haliče
Ve funkci:
1895 – 1898
Předchůdce Kazimierz Badeni
Nástupce Leon Piniński

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1879 – 1903
Stranická příslušnost
Členství Polský klub

Narození 18. července 1842
Gumniska
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 2. dubna 1903
Gries bei Bozen
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče Władysław Hieronim Sanguszko a Izabela Maria Lubomirska
Příbuzní Helena Sanguszkówna, Roman Damian Sanguszko, Pawel Roman Sanguszko a Jadwiga Sanguszkówna (sourozenci)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ17095923 (vnuk)
Alma mater Pařížská univerzita
Jagellonská univerzita (nedokonč.)
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
velkokříž Řádu Leopoldova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Pocházel ze starého polského šlechtického rodu.[2] Jeho otcem byl šlechtic a politik Władysław Hieronim Sanguszko. Mládí strávil Eustachy v Paříži. Studoval v letech 1860–1862 na Pařížské univerzitě, pak v letech 1862–1864 právo na Jagellonské univerzitě v Krakově. Studia ale musel přerušit a převzít kvůli nemoci svého bratra Romana statek na Volyni.[1]

Angažoval se i v politice. V letech 1878–1890 a 1899–1902 zastával funkci předsedy okresní rady v Tarnówě, od roku 1881 byl prezidentem pobočky zemědělské společnosti v Tarnówě, přičemž od roku 1892 byl jejím čestným prezidentem.[1]

Od roku 1871[2] nebo 1873[1] zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu. V období let 1890–1895 zastával funkci maršálka zemského sněmu (předseda sněmu a nejvyšší představitel zemské samosprávy).[1] Za jeho působení v čele sněmu proběhla ve Lvově první zemská haličská výstava.[2] V letech 1895–1898 pak po Kazimírovi Badenim zastával úřad místodržícího Haliče, což byl nejvyšší představitel státní správy na území této korunní země. Zasloužil se o rozvoj dopravní sítě v Haliči, o vodní díla a podporu zemědělství.[1]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1874 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Tarnow, Pilsno, Dombrowa atd.[3] V roce 1873 se uvádí jako hrabě Eustachius Sanguszko, statkář, bytem Gumniska.[4] V parlamentu zastupoval opoziční slovanský blok.[5] Byl členem poslanecké frakce Polský klub.[6]

Po odchodu ze sněmovny byl roku 1879 (místo svého otce[2]) jmenován dědičným členem Panské sněmovny (horní nevolená komora Říšské rady).[1]

Zajímal se i o památkovou ochranu. V letech 1887–1895 byl členem ústřední komise pro výzkum a záchranu uměleckých a historických památek. V roce 1889 se stal prezidentem spolku Towarzystwo Tatrzańskie. Finančně podporoval lvovský list Dziennik Polski. V roce 1891 získal titul tajného rady, roku 1898 získal Řád zlatého rouna.[1]

V závěru života trpěl zdravotními obtížemi, které si léčil v v Griesu u Bolzana v Tyrolsku. Zde také v dubnu 1903 zemřel.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Sanguszko, Eustachy Stanisław Fürst (1842-1903), Politiker, s. 414. (německy) 
  2. a b c d e f V Praze. Národní listy. Duben 1903, roč. 43, čís. 94, s. 2. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=379&size=45
  5. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  6. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.