Otevřít hlavní menu

Ester Šimerová-Martinčeková

slovenská malířka a výtvarnice

Ester Šimerová-Martinčeková, rozená Fridriková (23. ledna 1909 Bratislava7. srpna 2005 Liptovský Mikuláš) byla slovenská malířka, výtvarnice a scénografka.

Ester Šimerová-Martinčeková
Narození 23. ledna 1909
Bratislava
Úmrtí 7. srpna 2005 (ve věku 96 let)
Liptovský Mikuláš
Ocenění Řád Tomáše Garrigue Masaryka řtgm IV. třídy (1991)
Řád umění a literatury řual I. stupeň - rytíř (2001)
Řád Ľudovíta Štúra řlš I. třídy (2002)
Manžel(ka) Martin Martinček
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodila se v Bratislavě jako Ester Fridriková.[p 1] Rodiče se po první světové válce rozvedli. V roce 1927 začala studovat malířství v Paříži. Ve studiích ji podporoval otec, který se mezitím vystěhoval do USA. Po studiích se provdala za českého lékaře-odbojáře MUDr. Františka Šimera. V letech 1932–1939 žili manželé Šimerovi v Bratislavě, po vzniku Slovenského státu v roce 1939 museli Slovensko opustit a žili v Plzni. Když byl František Šimer v roce 1942 zatčen a odsouzen k smrti, pokusila se ho za cenu rozprodeje majetku zachránit. Podařilo se jí získat udělení milosti, ale před jejím doručením byl František Šimer v roce 1943 popraven.

Po válce se vrátila do Bratislavy, kde se roku 1947 se provdala za slovenského právníka a pozdějšího fotografa Martina Martinčeka. V roce 1948 museli manželé Martinčekovi Bratislavu opustit a do konce života žili v Liptovském Mikuláši, z počátku ve velmi nuzných poměrech.[1]

DíloEditovat

  • Šachová kompozícia – Slovenská pošta vydala v roce 2016 reprodukci tohoto obrazu ve formě poštovní známky.[2]
  • Tulipány – Československá pošta vydala v roce 1987 reprodukci obrazu jako poštovní známku.[3]
  • Tři grácie, kombinovaná technika na papíře, 23 × 29 cm, sign. Fridriková, rámováno (1945).

OceněníEditovat

  • V roce 1966 obdržela titul Zasloužilý umělec.[4]
  • V roce 1984 jí byla udělena v Liptovském Mikuláši Cena Liptova.
  • V roce 1991 jí byl udělen Řád Tomáše Garrigue Masaryka IV. třídy.
  • V roce 1992 jí byla udělena Cena Martina Benky.
  • V roce 1998 získala za celoživotní dílo Cenu Nadácie Matice slovenskej Miloša Bazovského za výtvarné umenie.
  • V roce 2001 Řád umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres), nejvyšší stupeň komandér (Commandeur)[5]
  • V roce 2002 obdržela Řád Ľudovíta Štúra I. třídy.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Pod jménem Fridriková vystavovala i po svatbě, poslední dohledaná výstava pod tímto jménem byla v roce 1941.[1]

ReferenceEditovat

  1. HRTKO, Vlado. Sloboda a prvá slovenská šachová carte maxima. In: Pražská šachová společnost: blog Vlada Hrtka [online]. 17. 11. 2016 12:47:27 [cit. 22. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.blog.praguechess.cz/index.php?blog=hrtko
  2. Slovenská pošta: Inaugurácia poštovej známky...
  3. Filaso.cz, Katalog pošt. známek 1987
  4. Rudé právo, 12.10.1966, s.1, Udělení titulů Zasloužilý umělec
  5. Archív SR Martinčeková-Šimerová úmrtie 5. výročie. In: TASR [online]. Vydané: 05.08.2010 10:31 Vytvorené: 19.01.2001 14:55 [cit. 15. 9. 2017]. Dostupné z: http://195.46.72.16/free/jsp/search/view/ViewerFoto.jsp?Document=..%2F..%2FFondyF%2F10%2F08%2FMARTINCEKOVA-SIMEROVA_0118513.1%40Foto&QueryText=

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • PERSTICKÁ, Dagmar. OSOBNOSTI. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 252-253.