Emil Hofrichter
Emil Hofrichter (19. května 1845 Moravská Třebová[1] – 24. března 1913 Moravská Třebová[2][1]) byl rakouský politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Moravské Třebové.
| Emil Hofrichter | |
|---|---|
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1896 – 1902 | |
| Starosta Moravské Třebové | |
| Ve funkci: 1885 – 1891 | |
| Ve funkci: 1906 – 1909 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Německá lidová str. |
| Narození | 19. května 1845 Moravská Třebová  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. března 1913 (ve věku 67 let) Moravská Třebová  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | hřbitov Moravská Třebová |
| Příbuzní | Ernst Schafranek (zeť) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatProfesí byl obchodníkem. Byl aktivní i veřejně a politicky. Zastával post starosty Moravské Třebové. Město mu udělilo čestné občanství.[2] Starostou byl v letech 1885–1891 a 1906–1909. Za jeho éry došlo mj. k výstavbě objektu chlapecké obecné a měšťanské školy a obecního zaopatřovacího ústavu.[3]
Koncem 19. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1896 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Moravská Třebová, Svitavy.[4] V roce 1896 se uvádí jako kandidát národovecké Německé lidové strany.[5]
Zemřel v březnu 1913 ve věku 68 let.[2]
Měl syna a dvě dcery. Jedna z nich byla manželkou místodržitelského tajemníka Ernsta Schafranka.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Genealogisches Handbuch des Adels. [s.l.]: C.A. Starke, 1974. Dostupné online. S. 340. (německy)
- ↑ a b c d Todesfall. Mährisches Tagblatt. Březen 1913, čís. 70, s. 3. Dostupné online.
- ↑ MORAVSKOTŘEBOVSKÝ HŘBITOV, Stručný průvodce po zajímavých místech a objektech hřbitova i hrobech význačných osobností města [online]. tsmt.cz [cit. 2016-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Das Vaterland, 31. 10. 1896, s. 3.