Elicitorem v biologii rozumíme sloučeninu, která je schopna stimulovat tvorbu (biosyntézu) jiné sloučeniny uvnitř buněčného organismu (např. v kalusové kultuře). Stimulací je myšlena buď funkční aktivace příslušné sloučeniny, nebo aktivace syntézy žádané sloučeniny. Zatímco hormony jsou obvykle produkty organismu určené k aktivaci biochemických změn na jiném místě stejného organismu, jsou elicitory vnější signální aktivátory k tvorbě příslušné sloučeniny. Elicitory tedy oproti hormonům nejsou obvykle součástí organismu, který žádanou látku produkuje. Příkladem elicitoru je kyselina jasmonová, která stimuluje biosyntézu delta-viniferinu v buněčné kultuře vinné révy.[1][2] Dalším příkladem elicitoru je chitosan, který se uplatňuje v zemědělství jako přírodní ochránce proti škůdcům rostlin. Mezi důležitá využití elicitorů patří zemědělsko-průmyslová resp. zemědělsko-farmakologická produkce vybraných rostlinných sloučenin.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elicitor na anglické Wikipedii.

  1. Effects of Elicitors on the Production of Resveratrol and Viniferins in Cell Cultures of Vitis vinifera L. cv Italia. Anna Rita Santamaria, Nadia Mulinacci, Alessio Valletta, Marzia Innocenti and Gabriella Pasqua, J. Agric. Food Chem., 2011, 59 (17), pages 9094–9101
  2. Hormones, Elictor Molecules, and Growth Compounds [online]. Texas A&M University [cit. 2012-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-13.