Ein el-Jarba je archeologická lokalita v místech raně chalkolitické osídlení, které je součástí tzv. kultury Wadi Rabah, datované do 6. tisíciletí př. n. l. Ein el-Jarba se nachází přibližně 20 km jihovýchodně od izraelské Haify v Jizre’elském údolí. Archeologický výzkum byl na místě obnoven Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě.

Ein el-Jarba excavations 2013

Geografie editovat

Lokalita se nachází na úpatí pohoří Menaše v Jizre’elském údolí, které vždy bylo hlavní spojnicí mezi středomořským pobřeží a Jordánským údolím. Ein el-Jarba leží v blízkosti dnešního kibucu Hazore'a.

Historie archeologického výzkumu editovat

Již v minulosti na místě proběhlo několik archeologických průzkumů. Po náhodném odkrytí archeologických pozůstatků během mechanických prací proběhla v roce 1966 první sezóna archeologického výzkumu pod vedením J. Kaplana.[1] V roce 1979 bylo prozkoumáno místo, které se nachází přibližně 75 metrů východně od původních nálezů. Další výzkum, který se konal v roce 1980, byl záchranným a vedl jej E. Meyerhof.[2] Podařilo se mu odkrýt masivní architektonické zbytky. V okolí byla odkryta I jiná místa, včetně Tell Qiri (Baruch 1987[3]), Hazore’a (Anati 1971[4]; Anati et al. 1973[5]; Meyerhof 1988[6]), Tell Zeriq (Oshri 2000[7]), Abu Zureiq (Garfinkel a Matskevich 2002[8]) a Mishmar HaEmek – vrstva V (Getzov a Barzilai 2011[9]). Povrchové průzkumy v okolí provedl v roce 1973 E. Anati (1973:29-40[5]). Na přibližně 65 m² plošného výzkumu lokality Ein el-Jarba J.Kaplan v roce 1966 objevil cekem čtyři fáze chalkolitického osídlení se zbytky architektury a hroby. (Arensburg 1970[10]). Stratigrafická kumulace mezi přírodní půdní vrstvou a ornicí je pouze kolem 1 m (Kaplan 1969: 4[11]).

Současný výzkum editovat

Za obnovou archeologického výzkumu na lokalitě Ein el-Jarba v roce 2013 stojí Katharina Streit z Archeologického institutu Hebrejské univerzity v Jeruzalémě v Izraeli ve spolupráci s “Jezreel Valley Regional Project”. Tento výzkum prozatím odkryl dvě sídelní období, která byla datována do rané doby bronzové IB (4. tisíciletí př. n. l.) a raně chalkolitického období (6. tisíciletí př. n. l.). K nálezům z rané doby bronzové se řadí několik spodních vstev oválných domů, podlahy, které využívali lidé k obývání, jámy a silo ohraničené kameny. Z raně chalkolitického období pochází několik podlah, rozpadlé hliněné cihly a sádrové podlahy s kruhovými objekty. Souboru nalezené raně chalkolitické keramiky dominuje klasická keramika typu Wadi Rabah.

Reference editovat

  1. Kaplan, J. (1969): ‘Ein el-Jarba. Chalcolithic remains in the plain of Esdraelon. Bulletin of the American Schools of Oriental Research 194: 2–39
  2. Meyerhof, E. (1982): Ein el-Jarba 1980. Preliminary Report. Metkufat HaEven 17: 79–85.
  3. Baruch, U. (1987): The Early Bronze Age, Chalcolithic and Neolithic periods. In: Ben-Tor, A. and Portugali, Y. (eds.): Tell Qiri: A village in the Jezreel Valley. Qedem 24. Jerusalem. 274–299.
  4. Anati, E. (1971): Excavations at Hazorea, in the Plain of Esdrealon. Origini 5: 59–135.
  5. a b Anati, E.; Avnimelech, M.; Hass, N. and Meyerhof, E. (1973): Hazorea I. Brescia: Archivi 5.
  6. Meyerhof, E. (1988): Hazorea. Excavations and Surveys in Israel 7-8: 199–200.
  7. Oshri, A. (2000): Tel Zeriq. Hadashot Arhkeologiot 110: 34–36.
  8. Garfinkel, Y. and Matskevich, Z. (2002): Abu Zureiq, a Wadi Rabah site in the Jezreel Valley: Final report of the 1962 excavation. Israel Exploration Journal 52: 129–178.
  9. Getzov, N. and Barzilai, O. (2011): Mishmar Ha’Emeq (el-Ghaba). Preliminary report. Hadashot Arhkeologiot 123. (online)
  10. Arensburg, B. (1970): The human remains from ‘Ein el-Jarba. Bulletin of the American Schools of Oriental Research 197: 49–52.
  11. Kaplan, J. (1969): ‘Ein el-Jarba. Chalcolithic remains in the plain of Esdraelon. Bulletin of the American Schools of Oriental Research 194: 2–39.

Externí odkazy editovat